Kojenecké ústavy na konci roku doslouží

Česko se stalo poslední zemí v EU, kde bylo možné umisťovat nejmenší děti do ústavů. Kvůli tomu čelilo opakované kritice Evropského výboru pro sociální práva Rady Evropy.

Většinu ze třiadvaceti ústavů čeká v důsledku změny transformace na dětská centra, kde získají ohrožené děti, případně jejich rodiče, možnost vyhledat pomoc.

Se zrušením kojeneckých ústavů politici dlouho otáleli. Jejich konec slíbila v roce 2012 už vláda Petra Nečase (ODS), tenkrát ale bez výsledku. Výrazně se o změnu zasazovala i exministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) ve vládě Bohuslava Sobotky.

Novelu rušící přijímání nejmenších dětí do ústavů parlament schválil až v létě 2021, na samém konci funkčního období vlády Andreje Babiše (ANO).

„Jsem ráda, že se konečně chýlí ke konci doba, kdy byly děti do tří let v ústavech. Nejmenší děti potřebují blízkost, péči a podporu, nikoliv umístění do institucí,“ řekla Právu místopředsedkyně Pirátů a Sněmovny Olga Richterová, která se o konec kojeneckých ústavů dlouhodobě zasazovala.

„Chceme podpořit kraje, aby systém pěstounské péče a podporu ohrožených dětí zvládly. Na tuto problematiku cílíme novelu, která už v prosinci prošla prvním čtením,“ dodala.

Novela ministerstva práce a sociálních věcí má především zjednodušit proces nabírání nových pěstounů, po nichž s rušením kojeneckých ústavů stoupne poptávka.

Odborníci upozorňují na to, že nejmenších dětí v kojeneckých ústavech v poslední době výrazně ubývalo. Z analýzy iniciativy 8000 důvodů, která proti ústavní péči pro malé děti dlouhodobě vystupuje, vyplývá, že zatímco ještě v roce 2019 bylo do „kojeňáků“ přijato 165 dětí do tří let, v roce 2022 jich bylo už jen 68.

Na jaře loňského roku bylo dětí v této věkové kategorii v Česku 142, zatímco v roce 2018 o tři stovky více. „Meziroční pokles počtu dětí do tří let v těchto zařízeních sledujeme dlouhodobě, v posledních letech došlo k výraznému snížení,“ uvedla pro Právo Barbora Křižanová z iniciativy 8000 důvodů. „Tento pokles souvisí i s tím, že už od ledna 2022 začal platit zákaz umisťování dětí do ústavů ze sociálních důvodů,“ podotkla.

„Současné počty jsou opravdu nízké a většina krajských zařízení to vzala jako fakt, že je potřeba je transformovat,“ řekla Křižanová s tím, že nynější kojenecké ústavy, včetně personálu, by mohly v budoucnu poskytovat různé sociální, odlehčovací a terénní služby.

„Při přeměně těchto zařízení je ale důležité vždy vzít v úvahu kontext v daném regionu. Dívat se na to, jaké služby v daném kraji chybějí,“ poznamenala. Ještě příští rok bude zřejmě možné umisťovat nejmenší děti do takzvaných zařízení poskytujících okamžitou pomoc, což jsou například klokánky, ale jen nejvýš na dva týdny.