Hlavní obsah

Kliničtí psychologové chybí i armádě. Vojáci se obrací na kaplany

Nedostatek klinických psychologů pociťují i příslušníci armády. S problémy po návratu z misí, šikanou ale i rodinnými či zdravotními těžkostmi se obracejí častěji na vojenské kaplany. Ti ale odbornou pomoc neposkytnout. Armáda by proto podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřebovala více klinických psychologů.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

„Máme psychology, ale nemáme klinické psychology, které bychom potřebovali. U některých osob může jít o déletrvající problém a potřebují klinickou pomoc,“ řekla Novinkám a Právu ministryně Černochová.

Když se jí nedostává, jdou za farářem, který je díky zpovědnímu tajemství spolehlivou osobou. „Kvůli nedostatku klinických psychologů a tomu, že řada vojáků nemá důvěru ke klasickým psychologům, jdou vojáci raději za kaplanem,“ dodala ministryně.

O svěřených informacích nebude záznam v oficiálních dokumentech. S řešením problémů ani diagnózou ale kaplan pomoci nemůže. Armáda by proto výhledově potřebovala navýšit počty klinických psychologů aspoň o šest. V současnosti jich má čtyřiadvacet a působí především ve vojenských nemocnicích v Praze, Brně a Olomouci.

Na frontě je hranice mezi člověkem a zvířetem tenká, upozorňuje kaplan české armády

Domácí

„Potřebujeme je nejen na krizovou intervenci, kterou poskytujeme v případě nestandardních situací, které se dějí našim vojákům, ale i na posádkách, kde je zapotřebí předcházet šikaně nebo posttraumatickému syndromu,“ vysvětlila Černochová.

Zatímco psycholog poskytuje lidem terapii a poradenství, klinik může diagnostikovat psychické poruchy a nastavit jejich léčbu, jelikož po studiu psychologie prošel i pětiletou specializací. Předepisovat léky ale nemůže, to je výsadou psychiatrů, kteří vystudovali medicínu.

Tisíc intervencí ročně

Válečným veteránům, příslušníkům armády, aktivních záloh, ale i jejich rodinám pomáhá Odbor operační psychologie Agentury vojenského zdravotnictví. Poradenství zajišťují i pro celé jednotky a velitele na všech úrovních.

Ročně řeší tamní psychologové a kliničtí psychologové přes tisíc případů.

„Nejedná se však o poradenskou činnost, která je vždy spjata s výkonem služby nebo s působením v zahraničních operacích, ale týká se to také poradenství vztahujícího se k aktuální rodinné a zdravotní situaci nebo aktuálnímu dění ve společnosti,“ doplnila Ivana Navrátilová z tiskového odboru ministerstva obrany.

Ministerstvo zdravotnictví chce navýšit počty míst na vysokých školách pro nelékařské profese, včetně klinických psychologů. Projevit se to má už od příštího akademického roku, přislíbil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ambulance klinických psychologů jsou přetížené, lidé musí na vyšetření čekat i několik měsíců. Počty lidí, které sužují úzkostné stavy, deprese nebo psychické poruchy, se výrazně zvyšují. Mezi vojáky je, jak uvedl resort, poptávka po odborné pomoci podobná jako u běžné společnosti.

Dostupnost mimo armádu se liší napříč regiony. Podle Válka se ale situace zlepšuje. „Domnívám se, že se to během roku, roku a půl zlepší, protože budou nastupovat první absolventi programů, které jsme před dvěma lety spustili,“ uvedl Válek v polovině května.

Ministerstvo navýšilo počty míst pro školení budoucích klinických psychologů.

Málo klinických psychologů a zdravotních sester? Stát přidá stovky míst na univerzitách

Domácí

Výběr článků

Načítám