Hlavní obsah

Kde se učit cizí jazyky

Novinky, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Umět cizí jazyk - to je základní předpoklad pro slušný výdělek. Sice ještě nejsme v Evropské unii, ale řada zaměstnavatelů už dnes vyžaduje kromě angličtiny znalost ještě jedné řeči, často s důrazem na specifické potřeby konkrétní profese.

Foto: Emil Horný

obrázek 1. páka na ruku - arm bar, obrázek 2. škrcení límcem - neck choke

Článek

V deníku Právo proto ve čtvrtek 20. února vychází mimořádná příloha Kde se učit jazyky. Najdete zde unikátní přehled jazykových škol a kurzů v ČR. Databáze obsahuje 165 jazykových škol. Některé z nich zprostředkovávají i studium v zahraničí. V přehledu najdete informace, jaké typy kurzů nabízejí a zda se ukončují mezinárodně uznávaným certifikátem. Jsou zde příležitosti pro úplně nejmenší, žáky ZŠ, matky s dětmi a firemní kurzy.

Seznam není samozřejmě vyčerpávající. Jazykovek, od těch s několika desítkami učitelů až po jednoho vyučujícího u něho v bytě, jsou stovky. V příloze jsou dále užitečné www adresy pro on-line studium po internetu, přehled zkoušek z angličtiny, které jsou uznávané ve světě (Cambridgeské, Toefel...), orientační ceny kurzů ve světě, včetně webových stránek, kde jazykové kurzy v zahraničí hledat. Také jsou zde kontakty na instituce, kde hledat další studijní příležitosti.

Richardova britská trilogie

Richard Moudrý (17) absolvoval tři jazykové kurzy ve Velké Británii. Výrazně se zdokonalil v angličtině a pochytil základy dalších jazyků od nových kamarádů z celé Evropy. O svých praktických zkušenostech Právu napsal na student.info@pravo.cz. "Angličtinu studuji od třetí třídy základní školy. Brzy jsem se začal učit i němčinu. Od roku 1999 navštěvuji kurzy angličtiny British Council v Praze. Před třemi roky jsem složil zkoušky PET a poté získal certifikát FCE.

Návštěvu prvního zahraničního jazykového kurzu jsem uskutečnil v červenci 2000. Bylo to ve městě Bath v jižní části Anglie. Kurzovné stálo 56 tisíc korun. Byl jsem tam tři týdny. Pobyt byl zajištěn přes společnost Concorde International. Na ní jsem dostal kontakt od British Council. Výuka probíhala od pondělka do pátku, každý den 3 hodiny. Hodina a půl s jedním učitelem, poté přestávka (20 minut) a druhá hodina a půl s jiným učitelem."

V jednom se zahraničí kurzy podobají: střídání učitelů, věnování se gramatice v první půli a konverzaci s hrami v druhé polovině. "Bydlel jsem na kraji města v řadovém domku u starší paní. V rodině se mnou byl Španěl. Z Čech jsem tam byl pouze já. Takže jsem stále mluvil anglicky a kamarády jsem měl hlavně mezi Španěly a Rakušany. Volný čas naplňoval sport a odpolední výlety. Večer se hrály hry, byla diskotéka."

Pohoda v Edinburghu

"Na druhý třítýdenní kurz do Edinburghu ve Skotsku jsem jel v červenci 2001. Cena byla podobná jako v Bathu. Chodil jsem do školy Edinburgh School of English. Bydlel jsem asi 20 minut jízdy autobusem od centra v klidné, bezkonfliktní části města. Maminka Sharon a její syn Jack měli malý, pěkně zařízený byt. Já byl na pokoji se studentem z Brazílie." "Sharon vařila tradiční skotská jídla, koupila pravou skotskou whisky, abychom ochutnali, ale nejvíce mi utkvěla vzpomínka, kdy jsme se společně dívali na film Statečné srdce."

Dublin: žádný večer nazmar

"V červenci 2002 jsem strávil čtyři týdny v Dublinu ve škole St. Raphaels-Emerald Cultural Institute. Pobyt stál 50 tisíc korun a byl zařizován přes agenturu Channel Crossings. Výuka trvala od devíti do 12:30 hod se třemi přestávkami. První dvě hodiny byly zaměřeny na gramatiku, poslech a mluvení, poté vystřídání učitelů a cvičení na plynulost řeči." "Bydlel jsem ve velkém rodinném domku se dvěma sestrami. Louis pracovala od rána až do noci, Clare se starala o děti ze sousedních rodin.

Na pokoji se mnou byl Francouz Benjamin, ve vedlejším dva mladí fotbalisté z Itálie. Se všemi jsem si velmi dobře rozuměl. Centrum sice není velké, ale dalo se všude dojít pěšky. Nehrozilo žádné nebezpečí, a to ani v noci. Za celý měsíc v Dublinu jsem doma neproseděl jediný večer. Se spolužáky ze Španělska, Slovinska, Maďarska, Francie a Itálie jsme vyzkoušeli snad všechny atrakce."

"Ze tří zahraničních studijních pobytů jsem si přivezl výrazně zlepšenou poslechovou a hovorovou angličtinu. Naučil jsem se mnoho slov i z jiných jazyků a dost o jiných národních zvyklostech. S většinou spolužáků si píšeme e-maily a pomalu jsme začali spřádat plány na další setkání někde v nové, nepoznané zemi."

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám