Kandidáti na prezidenta řešili hlavně milosti a vztah k EU

Řeč se hned v úvodu stočila na prezidentskou amnestii, kterou ke druhému lednu vyhlásil odcházející prezident Václav Klaus. Všichni tři kandidáti se shodli na tom, že by amnestii nevyhlašovali. „Není to zrovna nejlepší dárek občanům této země ke dvacátému výročí,“ řekl Jan Fischer. Podle Zuzany Roithové je amnestie na místě, když se změní režim. „Chápu amnestii, když nastupoval Václav Havel,“ řekla.

„Myslíte, že je rozumné, aby třetina vězňů opustila věznice, aby se tam za pár týdnů zase vracela? Já myslím, že ne,“ řekla Roithová. Přeplněnost věznic, čímž argumentovalo ministerstvo spravedlnosti, které se údajně u prezidenta za amnestii přimlouvalo, Jan Fischer označil za „absurdní argument“.

Podobně mluvila i Bobošíková. „Přeplněnost věznic u mě nikdy nebude důvod k amnestii,“ řekla. Vymezila se však vůči svým předřečníkům, kteří podle ní mohli legislativní prostředí změnit tak, aby nedocházelo k průtahům v trestním řízení, kvůli kterým prezident nyní amnestií omilostnil i některé dlouho se táhnoucí kauzy.

Všichni kandidáti se posléze vyjádřili v tom smyslu, že justiční systém v ČR by v zásadě neměnili, Bobošíková by ale zavedla horní věkovou hranici pro soudce.

„Měla by se zvýšit věková hranice jmenování soudců, ale i hranice, kdy by měl soudce odejít na zasloužený odpočinek. Stejně jako je přezkušování u řidičského průkazu, měl by se soudce ve zralém věku nechat přezkoušet,“ míní Bobošíková. Jan Fischer ani Zuzana Roithová s tím nesouhlasí.

Kandidáti nechtěli ani přesně specifikovat, kolik by jako prezidenti udělili milostí. „Důležité je především zdůvodnění,“ uvedla Bobošíková. Pro Roithovou by zase bylo klíčové, aby milost byla udílena pouze z humanitárních důvodů, podobně mluvil i Fischer. „Odůvodnění milosti musí být jasné a srozumitelné,“ řekl jeden z favoritů přímé volby.

Dalším tématem bylo jmenování členů bankovní rady. Podle Fischera by mohlo být přesnější. „Nemusí to být lidé jedné ekonomické doktríny, měl by to být mix. Teď tomu tak není,“ řekl Fischer. Podle Jany Bobošíkové by měli naopak členové bankovní rady být názorově jednotní, Zuzana Roithová si myslí, že by bankovní rada měla být nezávislá na politicích. „Její jmenování by mělo být konzultováno ne s politiky, ale s ekonomickými experty,“ řekla kandidátka lidovců.

Na dotaz z publika, jak by prezident mohl přispět k vyvedení ČR z krize, odpověděla jako první Zuzana Roithová, že by byla v častějším kontaktu s vládou.

„Nedovolila bych takové škrty, které podvazují ekonomiku. Dříve, než bych podepsala jakýkoliv zákon, snažila bych se ho na této úrovni ovlivnit. Také bych se snažila i se všemi kontakty, které mám v Evropě, vrátit důvěru k investování v této republice,“ řekla Roithová.

Podle Fischera by měl prezident například moderovat debatu, která přesahuje mandát jedné vlády. Odmítl přitom, že by tak prezident byl aktivistický. „Přizval bych k takové debatě akademiky, lidi z byznysu, občanskou společnost. Prezident je přesně ten v ústavním systému, kdo by měl hledat takový konsensus v systému a politiku k němu vést,“ uvedl Fischer.

Jana Bobošíková diskuzi stočila na euroval. „Nikdy bych to nepřipustila ani nepodepsala,“ řekla Bobošíková, která upozornila na to, že kdyby začal evropský záchranný fond platit, stálo by to ČR při vstupu do eurozóny 350 miliard (Zuzana Roithová to později označila za „nesmysl“).

Dále by Bobošíková jako prezidentka tlačila „na zrušení krajů, snížení daní a tvrdý boj proti korupci“. Vetovala by i konsolidační balíček, který Václav Klaus na konci roku podepsal.

Proti zvyšování daní se vyslovila i Zuzana Roithová. Omezila by i byrokracii. „ČR patří k největším nabalovačům na evropské směrnice. Nabalujeme na ně spoustu nesmyslných věcí. Ty je potřeba odhalit,“ řekla Roithová.

Dalším tématem byla zahraniční politika. Roithová by účast na evropských summitech přenechala premiérovi, ráda by se ale zúčastnila summitu, který by přijímal nové členy do EU. „Dala bych tím na vědomí, že to považujeme za významnější záležitost,“ řekla.

Jan Fischer připomněl, že když přebíral v roce 2009 vládu, prosazoval princip, že na summity jezdí premiér. „Možná bych se tam jel představit, to ano. Ale vždy po dohodě s premiérem,“ řekl Fischer, který také podotkl, že „ČR nezní v zahraniční politice jedním hlasem a dělá jí to zle“.

„Pokud budu prezidentkou, nepřipustím další přenos kompetencí do Bruselu,“ řekla Jana Bobošíková, která zkritizovala premiéra Petra Nečase. „Na domácí půdě je plný odvahy, a v Bruselu tu odvahu ztrácí. Na některé summity bych s ním jezdila a držela ho za ruku, aby tu odvahu neztrácel,“ řekla v nadsázce Bobošíková. „Jako prezidentka bych se snažila o rozvolňování krunýře Evropské unie. Méně směrnic, méně nařízení,“ dodala.

„Evropský projekt má přes všechny byrokratické problémy smysl. Má smysl ho kultivovat,“ zastával se evropské integrace Jan Fischer. Podle něj by se měla EU po přijetí Chorvatska dál rozšiřovat.

Jeden z diváckých dotazů byl i ten, jaké by si jednotliví kandidáti vybrali na Hrad své nejbližší spolupracovníky. Konkrétní byla jen Zuzana Roithová, která řekla, že její dva nejbližší lidé na Hradě byli její asistenti Jiří Jirsa a Eduard Hulicius.

„Jsou to lidé, ke kterým mám důvěru, vysoce vzdělaní, znají českou i evropskou legislativu,“ zdůvodnila svůj výběr Roithová, která si vysloužila potlesk diváků.

Další dva nechtěli být konkrétní. „Jsou to vlastenci, mají rádi Českou republiku. Protože vím, jak je české politické prostředí mstivé, nebudu je jmenovat,“ řekla Jana Bobošíková.

Své dva možné „pobočníky“ na Hradě nechtěl odtajnit ani Jan Fischer. „Ta jména neprozradím. Prioritu mám volby vyhrát a na Hrad se dostat, pak se budeme bavit o dalších věcech,“ řekl.