Článek
Ministr Pelikán avizoval, že ministerstvo si od novely slibuje férovější prostředí v oblasti exekucí. Jeho návrh však narazil u Exekutorské komory, soudů i dalších ministerstev.
Nic nepomohlo, že si ministerstvo nechalo zpracovat analýzu, podle níž je prý v tuzemsku prostor pro snížení exekutorských odměn. „Podobná analýza nebyla nikdy v historii ministerstva spravedlnosti zpracována,“ upozornilo tiskové oddělení.
Počítá se jen se ziskovými úřady
„Jenže analýza vychází z nekompletního počtu exekutorských úřadů. Ten je z neznámého důvodu o 20 procent nižší, než byla skutečnost, a počítá pouze se ziskovými úřady,“ napadl podklady mluvčí exekutorů Petr Vorlíček.
Na počátku roku 2014 působilo v ČR 156 soudních exekutorů. „Výpočty jsou postaveny na datech jen od 122 z nich,“ dodal Vorlíček.
Návrh novely i s analýzou nepřesvědčil ani justici. „Návrh považuji za nekoncepční a nedostatečně odůvodněný. Za nedostatečné považuji odůvodnění, podle nějž by snížení exekutorských odměn mělo přispět k údajnému rychlejšímu vymáhání pohledávek. Naopak je spíše pravděpodobné, že s poklesem odměny klesne také motivace exekutorů,“ napsal ve svém stanovisku Baxa.
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa
Analýza ministerstva uvádí, že v případě přijatých změn by mohlo dojít ke zlepšení situace dlužníků a ti by se prý mohli vynořit ze sféry šedé ekonomiky, kde se před exekucemi skrývají. „Takovéto efekty jsou ryzí spekulací. Nespatřuji mezi navrhovanou úpravou a zmiňovanými efekty žádnou příčinnou souvislost.
Příčiny takovýchto společenských jevů jako zadlužování či nelegální zaměstnávání jsou totiž mnohem komplexnější a bylo by naivní předpokládat, že jejich řešení se může, byť částečně, odvíjet od navrhovaného snížení exekutorských odměn,“ dodal Baxa. Podobně kriticky se k návrhu postavil i Nejvyšší soud, jenž marně hledal cíl, ke kterému návrh směřuje, a komu má být vlastně prospěšný.
Za 15 let 46 novel
„Ve zprávě jsou pak silně nadhodnocovány všechny přínosy navrhované úpravy, například zrychlení řízení, přičemž případná rizika jsou řešena nedostatečně. Snížení výše odměny za výkon exekuční činnosti nesmí být projevem libovůle státu,“ upozornil místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
Nejvyšší soud také upozornil na to, co zdůrazňují i mnozí exekutoři, tedy že v případě snížení odměn by mnohé úřady mohly zaniknout. „Záměr ministra, se kterým se netají, je přerozdělit exekuční trh a nahrát byznys velkým úřadům. Ty podle něj vydrží snížení tarifu,“ řekl liberecký exekutor Petr Polanský.
„Již jen z přehledu novel exekučního řádu – od roku 2001 těch účinných bylo již 46 – je zřejmá nestabilita institucionálního, procesního a nyní i ekonomického prostředí, které spoluurčuje podmínky pro činnost exekutorů. Ministerstvo by se mělo spíše než na úpravu odměn exekutorů zaměřit na koncepční řešení celkového mechanismu sloužícího k prosazování práva, v němž již 15 let vedle soudního výkonu rozhodnutí, správní exekuce a daňové exekuce působí též soudní exekutoři,“ dodal Baxa.
