Článek
Na soustavu dálkového vytápění města se geotermální systém připojí v roce 2028. Výkon se bude postupně navyšovat, čímž se bude zvyšovat podíl odebrané energie. „Teplo z mělkých vrtů, kterých bude kolem výzkumného centra na místě bývalých kasáren 50 až 100, by mohlo pokrýt 10 až 15 procent spotřeby tepla v Litoměřicích. Po zprovoznění hlubinných vrtů to může být až 60 procent,“ uvedl Antonín Tym, manažer strategického projektu Synergys, na kterém se město podílí.
Po několika letech výzkumu a příprav začínají nyní práce přímo v zemi. Mělké vrty do 100 metrů se budou využívat pro ukládání a zpětné využívání tepla. Vzniklo už první ze tří plánovaných vrtných polí pro ukládání tepla do podzemí a před dokončením je i první z pěti monitorovacích hydrogeologických vrtů pro sledování stavu podloží a podzemní vody v hloubce 100 až 200 metrů.
Před realizací dvou nejhlubších vrtů musí experti otestovat horninové napětí. Vědcům má přinést důležité informace o elastickém napětí v horninovém masivu, které je jedním z klíčových parametrů pro v současnosti zpracovávaný konečný návrh hlubokých geotermálních vrtů a vytvoření geotermálního výměníku v hloubce až 3,5 km. Ten patří mezi největší výzvy dlouhodobého výzkumu využití geotermální energie a dalších obnovitelných zdrojů v Litoměřicích.
Test spočívá v natlakování vybraného úseku stěny vrtu s pomocí speciální sondy vybavené tlakovými čidly a těsnicími prvky, mezi nimiž se do metrového úseku vtláčí voda. „Sledujeme časový průběh tlaku vody a hledáme okamžik jeho náhlého poklesu. Tehdy si voda otevře novou cestu a my měříme její tlak, který odpovídá minimálnímu horninovému napětí. Tento postup následně zopakujeme v dalších hloubkových intervalech,“ přiblížil postup Tomáš Fischer, hlavní řešitel projektu, jehož nositelem je Univerzita Karlova.
Odborná firma nyní v areálu bývalých kasáren hloubí mělké vrty.
Test je prováděn v průzkumném vrtu, který si univerzita od města Litoměřice pronajala pro provádění dalšího výzkumu, a který je se svou hloubkou 2,1 km stále nejhlubším geotermálním průzkumným vrtem na území republiky. Pro samotné měření je zásadní úsek mezi 1150 a 1700 metry, kde má vrt hladké stěny a je vhodný pro testování.
Po provedení 10 až 15 měření proběhne závěrečné měření akustickou kamerou. „Na obrazu uvidíme, kde pukliny ve vrtu vznikly, jak se změnily a jakou mají orientaci. Právě z orientace a velikosti puklin pak dokážeme určit směr hlavního horizontálního napětí v hornině,“ vysvětlila geofyzička Lucie Janků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Geotermální projekt prezentovali novinářům Tomáš Fischer (vlevo) a Antonín Tym.
Výsledky měření pomohou podle ní zpřesnit předpoklady pro očekávané chování horniny v cílové hloubce, kam nyní není přístup, a jejíž složení lze pouze odhadovat, a rovněž pro orientaci plánovaných hlubokých vrtů.
Odborníci zkoušejí v Litoměřicích využití i dalších zdrojů pro dekarbonizaci energetiky, jako je fotovoltaika či vodík. Pro veřejnost pořádají besedy o využití geotermální energie. Nejbližší se uskuteční 22. dubna na Mírovém náměstí. Hlubinná geotermální energie představuje podle expertů prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie.
Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolený zvláštní zásah do zemské kůry. Náklady na celý projekt Synergys jsou zhruba 1,5 miliardy korun, z toho největší objem tvoří náklady na realizaci dvou nejhlubších vrtů. V soutěži se nyní budou vybírat firmy, které zakázku realizují.
