Článek
Loňské i předloňské Velikonoce byly ovlivněny epidemií koronaviru, kdy byla omezena účast na bohoslužbách, návštěvy příbuzných, sousedů a přátel nebo tradiční pomlázka. Letos se nejvýznamnější křesťanské svátky konají v době, kdy epidemie covidu slábne a stát naprostou většinu opatření zrušil.
Jak budou mít obchody otevřeno o Velikonocích
Velký pátek je prvním dnem takzvaného velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
V lidové tradici se s Velkým pátkem pojila řada zvyků – lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš.
Letos s přímluvou za mír na Ukrajině
Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví asi ve 40 zemích světa, například v Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě. Svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen. Od roku 2016 je Velký pátek v Česku opět svátečním dnem.
Na Velký pátek se neslouží mše, místo toho se konají obřady uctívání kříže připomínající umučení Ježíše Krista. Česká biskupská konference rozhodla, že se do letošní velkopáteční liturgie zařadí mimořádná přímluva za mír na Ukrajině a na celém světě. V katedrále svatého Víta na Pražském hradě povede večerní obřad biskup Václav Malý.