Článek
Candát obecný patří mezi běžné dravé ryby našich vod, jeho prostorové chování v přirozeném prostředí ale nebylo dosud detailně prozkoumáno. Navigační schopnosti se totiž studovaly hlavně u lososů a úhořů. Výzkum jihočeských vědců ukázal, že orientační schopnosti candátů jsou daleko lepší, než se předpokládalo.
Výzkum probíhal v římovské nádrži na Českobudějovicku. „Několik měsíců jsme sledovali pohyb dospělých candátů pomocí vysokorozlišovací akustické telemetrie. Tato metoda umožňuje zaznamenávat polohu ryb v krátkých časových intervalech a detailně rekonstruovat jejich pohybové trasy,“ popsal Milan Říha z jihočeského Biologického centra AV ČR.
Candáti odpočívají přes den na jednom stabilním místě. Za soumraku se vydávají na noční lovecké výpravy, někteří i více než čtyři kilometry daleko. Trvá jim to několik hodin. Před rozedněním se pak zase vrací na původní místo.
„Překvapilo nás, že candáti dokážou zahájit návrat správným směrem i ze vzdálených částí nádrže a často za nízké světelné intenzity. Jejich zpáteční trasy vedly jak podél břehů, tak volnou vodou. Data navíc ukázala, že jeden ze sledovaných jedinců opustil hlavní denní místo na více než měsíc, ale poté se k němu znovu s vysokou přesností vrátil,“ uvedl Říha.
Candáti podle vědců využívají při pohybu v nádrži prostorovou paměť a cílenou orientaci.
„Přesný mechanismus zatím ale neznáme. V úvahu připadá kombinace různých smyslových informací, například paměť různých struktur prostředí, hloubky, zvuku i kompasová orientace. Jejich pohyb rozhodně není náhodný, uchovávají si informaci o důležitých místech,“ doplnil vědec.
