Hlavní obsah

Hra nervů kolem Ukrajiny

Novinky, Jiří Roškot

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Konflikt o výsledky prezidentských voleb na Ukrajině vrhl pronikavé světlo na vysoké politické sázky, jež s touto zatím poměrně poklidnou, ale strategicky významnou evropskou zemí spojují jak prominenti její domácí scény, tak klíčoví mezinárodní hráči - Západ a ruský soused na východě.

Foto: Jiří Smutný
Článek

Mohutný politický konflitkt kolem otázky, zda volební komise, podle níž měl vyhrát proruský kandidát a nynější premiér Viktor Janukovyč, nakonec prošetří oprávněnost protestů opozice, mezinárodních pozorovatelů i zahraničních představitelů, že volby byly masívně zmanipulované, je zároveň střetem dvou hlavních proudů, které rozdělují Ukrajince.

Většina obyvatel střední a západní části této exsovětské republiky vidí v opozičním kandidátovi Viktoru Juščenkovi naději na překonání státně byrokratického systému a rychlejší integraci demokratizující se Ukrajiny do evropských struktur.

Ukrajina na východ od Dněpru s hustou koncentrací průmyslu a převážně rusky mluvícím obyvatelstvem je naopak k námluvám se Západem nedůvěřivá. Ostražitě sledovala kroky, které v tomto směru váhavě započal odstupující prezident Leonid Kučma, a tíhne k co nejtěsnějším vztahům s Moskvou.

Proto i přes všechny -zřejmě četné a rozsáhlé -volební nesrovnalosti stojí většina východních Ukrajinců za Janukovyčem, jemuž dodává váhu i podpora velkých koncernů, domácího kapitálu a politiky soustředěné ve východních průmyslových centrech Dněpropetrovska a Doněcka, upozornila agentura DPA.

Jiskření mezi stoupenci obou kandidátů v Kyjevě zatím přes sílící masovost protestu naštěstí nepřerostlo do otevřeného konfliktu: demonstranti se chovají poklidně a i vládní tábor přes stažení bezpečnostních sil do metropole a pondělní pohrůžku "nastolení pořádku a zákonnosti" nyní projevuje spíše zdrženlivost. Kučma mluví o dialogu a Janukovyč z titulu funkce premiéra nařídil armádě zůstat v kasárnách. Navíc prohlásil, že uzná porážku, ale "pouze na základě zákonného rozhodnutí". Oba tahy lze jistě považovat i za manévr a pokus pootevřít si zadní vrátka v situaci, o níž nikdo neví, jakým směrem se vyvine.

Opoziční Juščenko se silnou slovní podporou Washingtonu i Bruselu ovšem pohání vývoj radikálně, i když podle západního diplomata, jejž citoval list The Washington Post, se mu dostalo rady, aby byl umírněný.

V úterý před neúplným parlamentem složil přísahu, pak vzkázal Kučmovi, že jednat bude pouze o předání moci. A v noci na středu se dokonce pokusil o mezinárodní uznání, které v pondělí jeho soupeři z Lisabonu narychlo poslal šéf Kremlu Vladimir Putin, když mu blahopřál k vítězství.

Uznání se ale zatím Juščenko nedočkal. Z chování západních ambasád v Kyjevě plyne, že jejich vlády nemají zájem, aby na nich ulpělo sebemenší podezření, že napomohly vyhrotit spor. Proto čekají na příslušný právní akt ukrajinských úřadů. Taktika masových protestů, jimiž chtěl Juščenko po vzoru Bělehradu 2000 rychle přimět oponenta k uznání porážky, v tuto chvíli neuspěla.

Putin mezitím včera učinil ze své strany drobný úkrok zpět, když vysvětlil, že svému favoritovi Janukovyčovi blahopřál jen na základě odhadů prvních volebních výsledků - čti: nikoliv výsledků faktických. Není tedy pochyb, že se mezi Kremlem, Bílým domem a Bruselem žhaví diplomatické linky.

Bez ohledu na podstatu ukrajinského volebního sporu mají obě strany co ztratit. V podpoře ukrajinské opozice Putin zjevně vidí další pokus o další zatlačování Ruska, zejména po vstupu pobaltských republik do NATO, s jehož rozšiřováním otevřeně nesouhlasí. Od let studené války a konfliktu v Kosovu jde v případě Ukrajiny patrně o největší názorový střet mezi Ruskem a Západem. Není to ani tak střet ideologický, ale spíš svár o sféru vlivu.

Ukrajina vedená Kučmou byla pro Rusko jakýmsi nárazníkovým státem před rozšiřováním NATO, které Putin výslovně odsoudil, a byla by jím jistě i pod vedením Janukovyče. A to i přes poměrně rozsáhlou agendu, kterou s Aliancí rozvíjí.

Kyjev víc nakloněný Západu by naopak mohl ohrozit i ruskou kontrolu klíčových ropovodů a plynovodů přes ukrajinské území. Případné členství Ukrajiny v NATO by se vážně dotklo postavení ruské černomořské flotily, využívající její přístavy. Podobně může mít Moskva obavy o budoucnost kooperace s Ukrajinou v leteckém průmyslu, jelikož těsně související kapacity jsou v obou státech.

Proto je nynější politický konflikt na Ukrajině i hrou nervů mezi zahraničními aktéry.

PRÁVO 25. listopadu

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám