Článek
Svatebčané tohle váhání živě komentují. Jedni křičí jen do toho! a postrkují nerozhodnou nevěstu ke dveřím ložnice, druzí říkají vždyť je ještě mladá a radí odložit svatbu o půl roku. Jsou i ti, kteří mlčí, aby pak neschytali přes ústa, ať už dopadne jakkoliv. A jelikož je tato soc. dem. veselka hojně mediálně sledována, povědomost o poměrech v ČSSD má celý národ.
Na první pohled to vypadá, že Gross jenom dodržuje lidový rituál z pradávných dob. Vždyť nevěsta se musela zapírat, ukázala tvářičku jen po dlouhém přesvědčování, a kdyby se při námluvách neřeklo, že je ještě mladá a nezkušená a vdávat se nechce, určitě by takovou drzou rodinu zbytek vsi ošklivě pomluvil.
Ostatně třiatřicetiletý druhý muž ČSSD není ve státnickém věku, a pokud jde o průpravu na nejvyšší funkce, chybí mu citelně hlubší znalosti především v zahraniční politice. Intenzívnímu studiu angličtiny se sice začal věnovat o něco dříve, než se součástí prezidentských požadavků na nové členy vlády stala lingvistická vybavenost, ale je stále začátečníkem. Takže když tyto handicapy otevřeně přiznává, nejde o pouhou výmluvu či koketování. Ale skutečná příčina Grossova váhání, zda má kandidovat na předsedu strany, je přece jenom jiná.
Na jedné straně ví, že pokud volání, aby už konečně šel do boje a ukázal, co v něm je, znovu odmítne - poprvé tak učinil koncem roku 2001, kdy se jednalo o Zemanova následovníka v čele ČSSD - může svou nadějnou politickou kariéru beznadějně ukončit, protože se od něj jako od sraba (Grossův vlastní výraz) členská základna jednoduše odvrátí a začne hledat jiného vůdce.
Na druhé straně bedlivě zkoumá, kdo ho vlastně vyzývá, aby funkci předsedy vzal, a jaké mohou být motivy těchto spolustraníků. Není divu. Gross politicky vyrůstal v prostředí, které do jeho mozku navždy vyrylo hlavní zásadu: strany obecně a současné české partaje zvlášť jsou společenstva lidí, kteří nosí na rtech úsměv a v kapse kudlu. Proto se tolik zaklíná, že to nebude on, kdo vrazí kudlu do zad Vladimíru Špidlovi a vyšoupne ho z křesla předsedy strany, potažmo vlády. Kdyby se ale pro tento manévr rozhodl, dokázal by to naaranžovat tak, že to vlastně sám Špidla nešikovně zakopnul a padl naznak na místo, kde trčící kudlu někdo jako na potvoru zapomněl.
Grosse a jeho spolupracovníky však podle přicházejících informací vyplašila vřelá vstřícnost, kterou vůči němu jako budoucímu šéfovi najednou překypují nedávní Zemanovi obdivovatelé. Z Podsedic Robert Kopecký, z Ústí nad Labem celý krajský výkonný výbor ČSSD, který ještě před pár měsíci hrdě nesl označení Zemanova bašta, ze severní Moravy další příslušníci Zemanovy pretoriánské gardy - najednou všichni chtějí Grosse v čele strany.
Jako kdyby se na něčem dohodli, říká prvnímu místopředsedovi jeho okolí. A varuje ho před scénářem, který možná vzniká v jedné chaloupce na Vysočině. Když do toho, Stando, půjdeš, říkají mu, počítej s tím, že budou stále víc vrážet klín mezi tebe jako předsedu a Špidlu, který by zůstal premiérem.
Do půl roku by tahle vláda padla a prezident by pověřil tebe jako šéfa soc. dem. sestavením nového kabinetu. A to by byl okamžik, na který čekají. Dohodli by se s ODS, s komunisty a udělali by všecko, abys tu vládu nikdy nedal dohromady. Byl bys odvařený, Špidla taky a oni by pustili do arény někoho, kdo by čekal v záloze s Milošovým požehnáním. Anebo možná by se vrátil Miloš samotný.
A tak nevěsta horečnatě přemítá, jestli není lepší ještě nějaký čas zůstat pannou.
PRÁVO 24. března