Hlavní obsah

Gorolová dala hlas ženám, které nikdo poslouchat nechtěl

Více než dvě dekády pomáhá Elena Gorolová ženám, které lékaři bez jejich souhlasu připravili o možnost mít děti. Sociální pracovnice a lidskoprávní aktivistka se sama v pouhých jednadvaceti letech během těžkého porodu stala obětí nedobrovolné sterilizace. Jak sama později zjistila, nebyla jediná. Zejména romských žen ve stejné situaci byly od šedesátých let tisíce. Ve středu si za svou práci odnesla z Pražského hradu druhé nejvyšší státní vyznamenání, Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Elena Gorolová

Článek

Druhý syn se Eleně Gorolové narodil v roce 1990. Když jí lékař po porodu oznámil, že jí během císařského řezu provedli sterilizaci, nevěděla, co to znamená. Poté, co pochopila, že vytouženou holčičku už nikdy mít nebude, plakala. Ztráta ji podle jejích slov stále provází, nicméně bolestná zkušenost přivedla ostravskou rodačku k dalším obětem, za jejichž odškodnění neúnavně bojuje dodnes.

„V devadesátém roce o tom nikdo nechtěl mluvit, chtěla jsem zadostiučinění. Nevěděla jsem, jak dlouhý ten boj bude, a to mě vedlo dál a dál,“ popsala již dříve Gorolová. Jejích snah si povšimli i v zahraničí, za práva sterilizovaných žen promluvila například v roce 2006 v sídle Organizace spojených národů v New Yorku.

V roce 2009 její snaha vedla k tomu, že se česká vláda ženám omluvila. Později se některé ženy dočkaly také finančního odškodnění. S tím, aby je stát postiženým ženám přiznal, pomáhá Gorolová dodnes. Prezident Petr Pavel jí ve středu propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy, a to za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv.

Výběr článků

Načítám