Článek
Pozemky má Blažek v obci Březina na Brněnsku spolu s několika dalšími vlastníky, mezi jinými i končícím šéfem brněnské ODS Robertem Kerndlem. Když obec změnila územní plán a z pozemků určených na zastavitelnou plochu bydlení v rodinných domech udělala pole, podali vlastníci žalobu k brněnskému krajskému soudu.
Blažek i Kerndl mají sice tituly doktorů práv, bojovat za změnu ale poslali dalšího spoluvlastníka ze sousední dědiny, jejich jména tak v žalobě přímo nefigurovala.
„Navrhovatel změnu územního plánu považuje za nepřiměřený a svévolný zásah do jeho vlastnického práva, právní jistoty a legitimního očekávání založeného předchozí územně-plánovací dokumentací,“ stálo v žalobě proti obci, která o možnostech stavby na pozemcích rozhodla v roce 2014, načež rozhodnutí loni v létě zrevidovala.
„Změna by zásadně omezila možnost využít pozemky pro výstavbu, výrazně snížila jejich tržní hodnotu a zmařila stavební záměr, se kterým již seznámil zastupitele obce,“ doplňovala žaloba.
Obec zastoupená advokátem Radkem Ondrušem oponovala, že plochy nejsou vhodné pro přirozený rozvoj sídla. „Nenavazují na jeho původní strukturu ani komunikační systém, nacházejí se ve druhé řadě za stávající zástavbou a nemají dostatečné dopravní napojení. Vlastník měl více než 10 let čas tyto plochy k zástavbě využít, což však doposud neučinil,“ stálo ve vyjádření obce.
Soud: Změnu přesvědčivě nevysvětlili
Senát brněnského krajského soudu v čele s Petrem Poláchem ale věc viděl ve prospěch majitelů pozemků. Podle úterního verdiktu obec zejména nijak nevysvětlila, v čem vidí dopravní problémy v případě výstavby, což byl jeden z hlavních argumentů.
„Obec nijak nevysvětluje, proč přijatou změnu zjevně založila na premise, že nynější silniční síť nesnese naprosto žádné další dopravní zatížení,“ stojí ve verdiktu, který soud zveřejnil na úřední desce.
Podle soudu neuspěly ani další argumenty obce o charakteru a urbanistické struktuře obce, krajinném rázu či to, že se pozemky nacházejí v CHKO Moravský kras. „Tyto důvody jsou dle soudu natolik obecné, že nemohou ospravedlnit tak intenzivní zásah do práv navrhovatele, jako je zrušení dosavadní zastavitelnosti jeho pozemků,“ uvedl soud.
Podle rozsudku také nebylo dostatečně vysvětleno, jak se změnila situace oproti roku 2014, kdy se rozhodlo o možnosti pozemky zastavět. „Obec jen odlišně hodnotí to, jakým způsobem by se měla dále rozvíjet. Skutečnost, že by jiné řešení mohlo být z hlediska charakteru území vhodnější, však sama o sobě ještě neznamená, že původní regulace byla nutně chybná a je nezbytné ji opravit,“ zakončil soud.
Případ ale ještě nekončí. „S rozhodnutím soudu nesouhlasíme a rozhodně podáme kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ řekl Novinkám advokát Ondruš.
