Hlavní obsah

Dva roky od invaze: Ukrajinci v Česku stále pracují na nejnižších pozicích

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pětadvacet měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu žije v Česku skoro čtyři sta tisíc lidí, které válka vyhnala z jejich země. Pracuje zhruba třetina z nich, většinou na nejnižších pozicích. Velká část uprchlíků jsou ale děti. Od září přestane stát řadě z nich dotovat bydlení, podle odborníků se pak mnozí dostanou do existenčních problémů.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ukrajinští uprchlíci v Praze

Článek

Podle údajů ministerstva vnitra je v Česku v tuto chvíli 388 767 občanů Ukrajiny, kteří mají status dočasné ochrany. Zároveň v Česku dlouhodobě žije 100 131 Ukrajinců s trvalým pobytem a 484 161 jich je zde přihlášeno přechodně.

„Jako největší výzvu pro ukrajinské uprchlíky i pro státní správu vidím, že v září skončí podpora humanitárního ubytování pro zranitelné skupiny. Humanitární dávka šest tisíc korun měsíčně na komerční nájem absolutně nestačí,“ uvedla pro Novinky Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací spolupracujících s migranty.

Většině přestal stát platit bydlení už loni. „Momentálně nejsou možnosti, jak uprchlíky udržet v individuálním bydlení,“ uvedla Krchová.

Ruštinu v úředním styku nechce 66 procent Ukrajinců

Evropa

Z dat ministerstva práce a sociálních věcí k letošnímu únoru vyplynulo, že pracující ukrajinští běženci už dnes odvádějí do státní kasy na odvodech a daních více, než stát vydává na humanitární dávky.

Na začátku letošního roku stát poslal 0,9 miliardy korun, přičemž Ukrajinci „vrátili“ do systému 1,9 miliardy.

„Počet pracujících osob s dočasnou ochranou je k tomuto týdnu více než 121 tisíc,“ sdělil Právu nejaktuálnější čísla mluvčí ministerstva Jakub Augusta. Jsou to přibližně tři čtvrtiny lidí, kteří mohou pracovat. Humanitární dávku pobírá zhruba 97 tisíc osob, jejich počet setrvale klesá.

Uprchlíci jsou u nás tlačeni k tomu, aby brali pozice s nízkou kvalifikací
Andrea Krchová

Podle Krchové však pracující uprchlíci nepřibývají, jak by měli, zejména proto, že si nemohou zvyšovat kvalifikaci.

„Jsou tlačeni k tomu, aby brali pozice s nízkou kvalifikací. Většina v těchto pracovních podmínkách zůstává, nevyužije kvalifikaci, s jakou sem přišla,“ míní. „Mnozí z nich pracují deset až dvanáct hodin denně, nemají proto možnost chodit na kurzy češtiny, a nemohou se tak posunout na pracovním trhu,“ dodala Krchová.

Velké téma je podle ní i zanedbaná školní docházka malých Ukrajinců. „Je mnoho dětí, které nechodí do školy,“ řekla.

Možnost dlouhodobého pobytu

Většina ukrajinských uprchlíků je pojištěna u Všeobecné zdravotní pojišťovny.

„Je to celkem 296 tisíc ukrajinských občanů se statusem dočasné ochrany, z toho 83 tisíc dětí a mladistvých a 12 tisíc osob starších 65 let,“ uvedla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.

Přibližně 140 tisíc z nich jsou státními pojištěnci, většina z nich děti. Stát letos platí za státní pojištěnce 2085 korun měsíčně.

Institut dočasné ochrany ukrajinským uprchlíkům skončí v březnu 2025. Evropská komise bude teprve jednat o jeho prodloužení.

Jak uvedly Lidové noviny, ministerstvo vnitra zvažuje, že by utečencům nabídlo i možnost dlouhodobého pobytu. Jedním z kritérií by ale mohla být sociální soběstačnost, což by znamenalo, že by nesměli pobírat dávky.

Podle průzkumu agentury PAQ Research chce zhruba 180 tisíc ukrajinských uprchlíků v Česku zůstat ještě další dva roky.

Severokorejští uprchlíci zažívají druhé peklo v Číně

Svět

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám