Článek
Pane kardinále, určitě se kvůli církevním restitucím setkáváte s názorem, že církev by měla být chudá. Jak se vypořádáváte s tím, když vám někdo řekne, že Kristus nabádal k chudobě – a církev naopak jde po majetku?
Nám o majetek tolik nejde. Nám jde o financování instituce, kterou je církev. Církev má tři tisíce zaměstnanců. Máme charitu, která má sedm tisíc zaměstnanců. Všichni bereme platy, které jsou výrazně pod celostátním průměrem. Dokonce jsme se zavázali, že v rámci těchto krizových let budou peníze na platy zmrazeny a že nemůžeme počítat s žádnými změnami.
Kristus hlásá, že v bohatství není štěstí, a sám žije chudě, protože žije formou putujícího kazatele. Takovéto formy života v církvi jsou – a jsou tam i formy, které jsou mnohem náročnější. Ale nedá se říci, že by církev v naší zemi i celosvětově byla bohatá. Nebo ano, jsme bohatí. Za prvé na obrovské historické bohatství, které je ale také velkou zátěží, ale díky porozumění věřících a sympatizantů se dá udržovat. A také jsme bohatí na lidský potenciál.
Říkají vám lidé, že byste měli být chudí?
Samozřejmě že se setkávám s takovými názory. Ale vezměte si, že církev prochází dějinami a jsou v ní různá křídla a pohyby. Na jedné straně jsou stoupenci extrémní chudoby a jednoduchosti života a na druhé straně jsou ti, kteří se věnují rozvoji kultury a dalších oborů. Ale nesmí se zapomínat na to, že nejde o bohatství, ale o majetkoprávní vyrovnání, aby mohly věci správně fungovat.
Co říkáte na názor, že by se vyplácení finanční náhrady církvím mělo oddálit?
To není naše diskuse, protože je tady dohoda mezi státem a všemi církvemi. My říkáme, že se ten zákon nedá oddálit. Protože pokud tady ten zákon nebude, tak to vyvolá chaos. My bychom na základě rozsudku Ústavního soudu ČR byli nuceni podat hromadné žaloby. To ale nechceme a nemůžeme dělat.
Co vám ale zbyde, kdyby zákon nakonec parlamentem neprošel?
Nebojte se, my přežijeme, ale problémem zůstane, že současní majitelé nebudou ze zákona majiteli těch pozemků. Došlo by také k tomu, že stát bude muset platit další církve a náboženské skupiny. Další problém je, že o ty majetky se řadu let nepečuje, a takto by chátraly dál.
Jak budete chtít peníze v církvi spravedlivě rozdělit? Některé farnosti a diecéze dostanou hodně a některé nic?
Vytvoříme fondy, do kterých budou bohatší – tedy všichni určitým procentem – přispívat, abychom dosáhli určité vyrovnanosti.
V lednovém dopise jste kněze a spolupracovníky nabádal, aby kvůli penězům z restitucí nepropadali závisti. Jak se jí chcete bránit?
Závist není regulovatelná žádným předpisem, navíc je závist jednou z nejhloupějších neřestí, protože z ní nikdo nic nemá, pouze se ten, kdo závidí, užírá.
Celý rozhovor najdete v sobotním Právu.