Doupě bezdomovců, inspirace umělců. Ikonický plzeňský pavlačák půjde k zemi

„Do měsíce bychom měli mít demoliční výměr,“ řekl Novinkám Miroslav Blabol, ředitel plzeňského Ředitelství silnic a dálnic. „Pak vypíšeme soutěž na vlastní demolici - tu chceme zahájit na podzim a dokončit na jaře příštího roku,“ dodal. Cena nebude malá, odhady se pohybují kolem padesáti milionů korun. „Nejde jen o pavlačový dům, ale o celý blok ohraničený ulicemi Jateční, Doubravecká a Duchcovská,“ připomněl Blabol.

Stát tady počítá s dalším úsekem strategického východního plzeňského okruhu - ten propojí slovanský dálniční přivaděč se Severním Předměstím, a tedy s výpadovkami na Most a Karlovy Vary. Zatím je hotová část od sídliště Bolevec k Berounce. Navazující etapa k Rokycanské ulici podél Jateční se má ovšem začít stavět až v roce 2028.

Tak proč ten spěch? Dům je už léta vyklizený, vchody zazděné. „Budova je ale i tak neustále atakována. Má narušenou statiku, nechceme, aby se tam něco stalo, na její demolici jsme domluvení s městem,“ konstatoval Blabol.

Pro Tomáše Soukupa (ANO), starostu příslušné plzeňské čtvrti Doubravka, je to už druhá dobrá zpráva podobného ražení. Před několika dny začala nedaleko likvidace ohyzdného monstra Carimex, černé stavby u Rokycanské ulice. „A pokud bude letos zahájena také demolice domu na Jateční, tak se zbavíme obou bolístek našeho obvodu,“ podotkl starosta.

Je to dobrá zpráva i pro odborníky? „To je strašně relativní,“ reagoval plzeňský architekt Petr Domanický a dodal: „Škoda je každé hodnoty, ale bohužel zanikají i větší, než je tato. Kdyby ten dům byl v původním stavu, byl by určitě i dnes zajímavý. Jenže to není.“

Čtyřpodlažní protáhlý barák s pavlačemi po obou stranách byl asi nejviditelnějším výsledkem sociálních předválečných snah plzeňské radnice v této lokalitě. „Projektoval se za první republiky, stavěl po Mnichovu a dokončený byl až za protektorátu, někdy v létě 1939,“ připomněl Domanický.

Uvnitř bylo čtyřiašedesát bytů, většinou s jednou místností. Ale s vlastním záchodem. Díky systému pavlačí si objekt vystačil jen s jedním centrálním schodištěm. „Je možné, že byl využitý pro české uprchlíky ze zabraných Sudet,“ podotkl Domanický. V sousedním rohovém domě byla školka, nechyběla hospoda, obchod. Celá kolonie ale doplatila na blízkost seřaďovacího nádraží bombardovaného v roce 1945.

Opuštěný blok si vyhlédli v uplynulých dvou letech pořadatelé plzeňského streetartového festivalu Wallz.

Rohový dům minulý rok vyšperkoval italský umělec Mattio Campo Dall’Orto, pavlačák o rok dříve zkrášlil český kumštýř, který si říká Chemis. Na průčelí vytvořil realistický obraz spícího romského dítěte. „Symbolizuje to, co dům kdysi poskytoval - bezpečný domov,“ sdělil Chemis. To, že jeho dílo půjde brzy k zemi i s celou budovou, ho nemrzí. „Věděl jsem to, šel jsem do toho s tím, že za čas dojde na bourání,“ uzavřel Chemis.