Dohody o vině a trestu se změní. Posílí se postavení oběti v trestním řízení

Institut dohody o vině a trestu český právní řád zná již od roku 2012, častěji užívaným se však stal teprve v roce 2021, kdy byla možnost uzavírat dohody rozšířena na všechny trestné činy, včetně těch zvlášť závažných a byla vypuštěna povinnost mít obhájce.

Dnes se postup uzavírání dohod řídí metodikou Nejvyššího státního zastupitelství, která obsahuje podmínky, za kterých lze dohodu sjednat. Nejdůležitější z nich je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. „Metodika je však příliš vágní a umožňuje, aby si ji státní zástupce vykládal různě,“ popisuje její nedostatky advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na sexuální násilí.

Počty uzavřených dohod o vině a trestu každoročně strmě rostou. Z čísel, která Novinkám poskytlo ministerstvo spravedlnosti, vyplývá, že zatímco v roce 2012 bylo schváleno sedm dohod, minulý rok jich bylo již 1417.

Se stoupajícím počtem uzavřených dohod rostou pochybnosti ohledně nejlepší úpravy institutu a toho, zda je vhodné používat jej pro všechny druhy trestných činů, včetně vraždy či znásilnění.

Advokátka Lucie Hrdá jako nejvíce problematické vidí uzavírání dohod u domácího a sexualizovaného násilí na počátku vyšetřování dříve, než jsou vypracovány znalecké posudky. Bez nich nelze dostatečně dobře posoudit následky trestného činu, což může vést k příliš mírnému trestu.

Řešením však není dohody u těchto trestných činů zcela smést ze stolu. Jejich užívání má být podmíněno tím, že bude oběť právně zastoupena a budou se důsledně zkoumat dopady činu na její život.

Právě projednávaná novela by měla přinést částečné řešení tím, že zdůrazní právo oběti učinit prohlášení o dopadech trestného činu na její život. „Toto prohlášení je třeba zohledňovat v úvahách o trestu a nově se stanoví, že pokud se oběť vyjádří ke sjednané dohodě o vině a trestu, bude toto vyjádření obsaženo přímo ve sjednané dohodě, “ vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Soudce by pak takové prohlášení měl zohlednit.

Jakub Drápal, výzkumník z pražské právnické fakulty specializující se na ukládání trestů, zdůrazňuje, že diskuse musí být vedena hlavně nad tím, jakou „slevu“ na svém trestu pachatel sjednáním dohody získá. „V případě, že by soudce či státní zástupce dospěli k závěru, že za spáchaný trestný čin přísluší trest odnětí svobody, neměla by dohoda vést k tomu, že se pachatel do vězení nedostane vůbec,“ dodává.

Novela je sice krok správným směrem v přístupu k obětem, systém by však dle poslankyně za hnutí STAN Barbory Urbanové, která se dlouhodobě zabývá agendou domácího násilí, měl dělat více: „Je připravovaná nová metodika pro státní zástupce, která bude klást větší důraz na to, aby nepadaly po sjednání dohody tresty pod hranicí trestní sazby, pokud to není jasně odůvodněné.“

Dalším krokem má podle ní být také systém vzdělávání soudců. „Nejdůležitější úkol před námi ještě stojí: novelizovat trestní zákoník,“ říká.

Novela, měnící definici znásilnění a institut dohody o vině a trestu, prošla v Poslanecké sněmovně prvním čtením. Shoda panovala napříč politickým spektrem, souhlas vyjádřilo 139 poslanců, nikdo nehlasoval proti. Dalším krokem je posouzení ústavně-právního výboru, který doporučí návrh schválit či zamítnout.