Covid utlumil úrazy dětí. S rozvolněním začaly znovu stoupat

Zatímco v lednu a v únoru 2020 vyhledalo lékařskou pomoc každý měsíc 24 tisíc dětí, v březnu jich bylo jen 18 358 a v dubnu 15 405. Pro srovnání, v dubnu 2019 se zranilo 32 439 dětí, meziroční pokles byl tedy více než stoprocentní.

„Když pandemie nastoupila, počet dětských zranění začal významně klesat. Růst opět začal, když se začaly otevírat školy,“ uvedl generální ředitel VZP Zdeněk Kabátek. V září už se do rukou lékařů dostalo 27 898 zraněných dětí, o tisícovku méně než v uplynulém roce. Vloni na podzim ale záhy udeřila druhá vlna pandemie a nastal lockdown. V listopadu se zranilo jen 14 845 dětí, kdežto o rok dříve jich bylo 28 490.

Křivka dětských zranění se měnila ruku v ruce s proticovidovými opatřeními i v letošním roce. V lednu i v únoru se zranilo přes 14 tisíc dětí, o deset tisíc méně, než loni, ale jakmile se s nástupem jara začalo rozvolňovat, začaly děti víc řádit a každým měsícem počet zraněných stoupal. V červnu jich lékaři ošetřili 32 474, bezmála stejný počet jako v červnu 2019.

Mezi zraněnými dětmi v letošním roce převládali z 56 procent chlapci, nejvíce se zraní při volnočasových aktivitách. I přes to, že počet jejich zranění stoupl s otevřením škol, ve školní budově se žáci zraní zřídka.

Lékaři v první polovině letošního roku u dětí ošetřovali především zranění hlavy způsobené pádem, která čítala 23 procent všech dětských zranění, celkem šlo o 25 462 případů.

Na druhém místě jsou poranění zápěstí a ruky (22 989 případů, 21 procent), 20 578 dětí si letos poranilo kotník a nohu pod ním. Celkem 2718 dětí přišlo letos k lékaři s popáleninami a poleptáním.

Podle Kabátka se nejvíce dětí každoročně zraní na trampolínách, které jsou na dětských hřištích, ale stále více lidí si je pořizuje i domů na zahradu.

Zatímco počet dětských zranění se během lockdownu citelně snížil, náklady na jejich léčbu se meziročně výrazně nezměnily: zatímco v roce 2019 stála léčba dětských úrazů systém veřejného zdravotního pojištění 561 milionů, v roce 2020 to bylo 543 milionů. V prvním pololetí letošního roku pojišťovna proplatila 253 milionů.

„Dá se říci, že úrazů bylo méně, ale zato byly závažnější,“ uvedl Kabátek. „Došlo k nárůstu nákladů spojených s léčbou, jako je například délka hospitalizace nebo například magnetické rezonance u zranění hlavy,“ řekl ředitel VZP. Jen letos stála zatím léčba úrazů hlavy přes 60 milionů korun.

„Můžeme spekulovat i o tom, že se během lockdownu u dětí ztrácel vztah ke sportu a snižovala se jejich šikovnost, jsou tedy více náchylné ke zranění,“ řekl také Kabátek. „S jistotou můžeme říci, že pandemie snížila pohybovou aktivitu dětí a do budoucna budou větší problémy s jejich obezitou,“ dodal.

Aby se počet dětských úrazů snižoval i bez přispění pandemie, spustila VZP projekt VZPoura úrazům, v němž takzvaní ambasadoři – lidé, kteří jsou v důsledku zranění postižení – dojíždějí do škol a besedují s dětmi o tom, čeho se mají při hrách vyvarovat.

Jedním z takových je Zbyněk Švehla, který po nehodě na kole při sportovní soutěži zůstal na vozíku.

„Jezdíme do škol ve dvojici a sdělíme dětem náš osobní příběh, co se nám přihodilo. Děti nám pak vyprávějí o svých vlastních úrazech. Většinou jim nesdělujeme nic nového, ale pamatují si nás i po letech,“ řekl Švehla, který od roku 2016 jezdí na besedy do základních, středních, ale i mateřských škol.

I přes postižení je stále aktivním sportovcem, dělá závodně triatlon. „Se sebeprezentací se to ale snažíme nepřehánět, aby si z toho děti neodnesly, že být na vozíku je vlastně v pořádku,“ uvedl Švehla.