Článek
Některé zemědělské oblasti by se tak mohly zalesnit, zatímco jinde by se mohly plochy polí rozšířit. Podle Žaluda je změna klimatu pro některé zemědělce problémem, pro jiné příležitostí. Jako příklady uvádí Vysočinu a jižní Moravu.
„Podle modelů na Vysočině bude tepleji, zůstane celkový úhrn srážek a zůstane i sníh. Proto možná na Vysočině bude vhodné investovat do rozvoje zemědělství takové peníze, kterými se budou řešit problémy na jižní Moravě,” řekl Žalud.
Na otázku, kde pak budou lesy, odpověděl, že třeba právě na jižní Moravě tam, kde je dnes zemědělská půda, ale pěstování na ní je čím dál problematičtější.
Vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo ochlazovat
Na jižní Moravě, především v jižních okresech, v posledních letech klesly výnosy, často byly nižší než na Vysočině. Že lesy na jižní Moravě suchem nemusí tolik trpět, ukazuje Žalud na Chřibech, které jsou rozsáhlou zalesněnou oblastí se smíšenými porosty.
Loňský rok byl v ČR druhý nejteplejší, sucho v krajině trvá
Podle něj je potřeba, aby se zemědělci i lesníci těmto podmínkám a předpokladům přizpůsobili. „Poslední dva roky byly velmi teplé a oteplování nabírá obrátky. Vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo ochlazovat,” řekl v pondělí Žalud ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku na výročním setkání tvůrců a přispěvatelů projektu, na němž se podílí Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Mendelova univerzita v Brně.
Noví škůdci i eroze půdy
S oteplováním souvisí podle něj řada rizik, kterým je třeba přizpůsobit pěstování. Prodlužuje se vegetační sezona a jaro nastupuje dříve, čímž se dříve vyčerpá zásoba vody v půdě. Sucho tak může přijít dříve. Dřívější nástup jara zvyšuje riziko škod způsobených jarními mrazy. Také se přibližuje doba květu u různých rostlin, což je problém pro včely. Přicházejí i noví škůdci a mají více prostoru na množení a četnost generací.
Aby krajina lépe čelila suchu, měla by být v lepším stavu, než je nyní. „Klima je primárním činitelem problémů v krajině, ale není jedinou příčinou,” řekl Žalud. Zmínil dlouhodobý stav, kdy je více než polovina půd erozně ohrožených a přes polovinu půdy je středně až silně utuženo hospodařením bez orby. „Někde je půda utužená už v hloubce 20 až 25 centimetrů,” řekl Žalud.
Klimatolog: Před 30 lety se vědcům smáli, že přehánějí. Teď se scénáře naplňují
Podle něj se také ukazuje, že velké lány na erozně ohrožených pozemcích se již vyčerpaly kvůli erozi ornice. „Když vznikly velké půdní bloky, byla to na několik desetiletí konkurenční výhoda proti malým pozemkům, ale už není,” řekl Žalud. Dodal však, že ani pestrá krajina, jaká je například v Rakousku, nemůže odolat extrémnímu suchu. „V srpnu 2018 jsme viděli, že bez vody je problém jak v Česku, tak v Rakousku i v dalších zemích,” řekl Žalud.