Nejen Jindřišská věž. Církev se zbavuje dalšího majetku

Nakupovat a stavět místo toho bude hlavně nájemní byty, aby katolická církev byla zajištěna i po roce 2030, kdy stát přestane vyplácet část náhrad podle církevních restitucí. „Mohu říci, že cestu, kterou zvolilo pražské arcibiskupství, považuji za odvážnou, ale za správnou,“ uvedl český primas, pražský arcibiskup Jan Graubner.

Podle něho vzniká schéma církevních nadací a obchodních společností pod církevním svěřenským fondem, které sice vypadá jako pavouk, ale bude v něm jasná odpovědnost. „Představili jsme to i ve Vatikánu a Svatý stolec to schválil, takže je to v pořádku,“ uvedl arcibiskup.

Pražská arcidiecéze byla podle generálního vikáře Jana Balíka dlouho ve ztrátě, nyní se daří situaci stabilizovat. Církev hledá shodu k přístupu po konci restitucí, který má zařídit podporu duchovenstvu, církevním školám a charitě. „Není to jednoduché, na té shodě stále pracujeme,“ řekl Balík, podle něhož po roce 2030 může roční chod arcidiecéze stát kolem půlmiliardy korun. Církev nemá žít jen „z podstaty, ale tak skromně a pastoračně, na co máme“.

Proto nová ekonomická strategie podle Balíka počítá s odbřemeněním církve od nepotřebného majetku. Jindřišskou věž, původně zvonici kostela sv. Kunhuty a Jindřicha, označil Balík za klasický příklad.

„Je to příklad majetku, který církev nemá vlastnit, je to zátěž pro církev,“ uvedl s tím, že do konce roku počká, zda zájem o koupi věže projeví město, ale přednost mu dávat nebude.

Souhlas Vatikánu je nutný, když církev například převádí nemovitosti pod nadace. Vatikán podle Balíka už souhlasil s tím, že se nejedná „o zcizení, ale pouze o vyčlenění majetku“. O Jindřišské věži se arcibiskupství se Svatým stolcem radit nemusí, bylo by to nutné jen v případě, že utržené peníze skončí mimo církevní účty a investice.

Vatikán tak nyní podle Balíka posuzuje převod části Jiřského kláštera na Pražském hradě, národní kulturní památky. „Našli jsme sponzora a určitý způsob, jak spojit jeho síly, jeho investice a náš nemovitý majetek, Jiřský klášter. Protože tento majetek pak nebude ovládán plně církví, jde žádost do Říma, zda dostaneme povolení,“ uvedl Balík.

Na prodej bude také hotel Clara Futura v renesančním zámku v Dolních Břežanech, Balík ho označil za přemrštěnou investici. „Z dlouhodobého hlediska se ukázalo, že není perspektivní,“ poznamenal vikář.

Získané peníze hodlá arcibiskupství investovat vedle bytů také do školství. Od kongregace školských sester sv. Františka chce arcibiskupství koupit a na církevní nadaci sv. Ludmily převést Arcibiskupské gymnázium na náměstí Míru. V Klecanech hodlá postavit logopedickou školu. „Musíme na to sehnat peníze, proto musíme něco prodat,“ řekl Balík.

Pražská arcidiecéze podle něj vlastní asi 800 kostelů, u mnohých zůstávají farní hřbitovy. A ty mohou být pro farnosti kvůli údržbě podle Balíka přítěží, proto je na místě úvaha o jejich převodu pod obce. „Je to svobodné rozhodnutí farníků, nikdo není nucen, ale musejí počítat s opravou třeba 200 metrů dlouhé kamenné zdi,“ uvedl Balík s tím, že na to církev prostředky nemá.

Do roku 2030 chce arcibiskupství vlastnit asi tisíc bytů od studentských po seniorské. Koupilo byty od developerů na Zličíně, chystá se stavět na Budějovické, Střížkově, Zlíchově, ve Stodůlkách. Počítá s výnosy z nájemného.