Článek
V pilotním programu dostalo zatím senzory kolem 450 kontejnerů v Praze. „Senzory jsou umístěny ve střední části nádoby, aby zabíraly celý její objem. Senzor vyšle signál směrem dolů, ten narazí na odpad a odrazí se zpět k senzoru,“ vysvětluje princip Ondřej Šárovec z Oddělení inovativních a pilotních projektů Smart City společnosti Operátor ICT.
Na základě času letu signálu a znalosti hloubky nádoby dokáže senzor vypočítat, z kolika procent je nádoba aktuálně zaplněná. Zpracovaná data potom pošle společnost každé tři hodiny zaměstnancům městských služeb, které díky nim vědí, jak často daný kontejner vyvážet.
Zaplněnost kontejneru měří každé tři hodiny speciální senzor umístěný v nádobě.
„Mělo by se tím zamezit stavu, kdy jsou kontejnery vyváženy přesto, že jsou stále z velké části prázdné, nebo naopak stavu, kdy jsou dlouhodobě přeplňovány a odpad se kumuluje okolo nádob,“ vysvětluje smysl projektu Šárovec. Na šest tisíc senzorů bude umístěno primárně do podzemních nádob se spodním výsypem. Právě u nich je totiž svoz odpadu časově i finančně nejnákladnější.
„Pomocí instalovaných senzorů chce město sledovat reálnou naplněnost sběrných nádob před svozem a optimalizovat své výdaje spojené se zajištěním této služby. Z finančního hlediska jde tedy o investici, jejímž účelem je snižovat provozní náklady města,“ říká k projektu pražský primátor Zdeněk Hřib.
Město chce rozšířením projektu uspořit čas i finance především u svozu podzemních nádob.
Pořizovací cena jednoho senzoru se pohybuje kolem 2500 korun, městu by však mohl ušetřit 1200 korun každý rok. Jaké druhy tříděného odpadu se na daném stanovišti nachází, nakolik jsou nádoby zaplněny a jak často je popelářské vozy vyváží, si mohou lidé najít také v mobilní aplikaci Moje Praha.