Článek
Infikovaný komár při sání krve přenese do těla zvířete larvy červa, přesněji hlístice vlasovec psí (Dirofilaria immitis). Z larev se během několika měsíců vyvinou dospělí červi, kteří napadají srdce a plíce zvířete. Příznaky se tak mohou projevit až po dlouhé době.
Nákaza se v posledních letech rozšířila z jižních zemí, jako jsou Španělsko, Itálie či Řecko, více na sever. Vyskytuje se i v Maďarsku nebo na Slovensku, a to zejména v Podunajské, Záhorské a Východoslovenské nížině, kde se daří komárům. I z těchto destinací si ji tak psi mohou dovézt.
„V České republice zatím nemáme stoprocentně potvrzený případ infekce u psa, který z tuzemska nevycestoval. Pokud však bude velké množství neošetřených psů cestovat do rizikových zemí a poté se vracet zpět, lze očekávat, že se parazit rozšíří i u nás. Majitelé, kteří svého psa preventivně chrání, tak zároveň přispívají k tomu, aby se v tuzemsku nemoc nerozšířila,“ vysvětlil parazitolog David Modrý.
Parazita je někdy nutné odstranit chirurgicky.
Mezi příznaky patří zejména zadýchávání, malátnost či kašlání při fyzické námaze. Ani po odhalení problému však nemusí být vyhráno, parazity je třeba usmrtit a někdy i chirurgicky odstranit a léčba je finančně nákladná.
„Léčba nemoci může být i život ohrožující, protože velké množství červů způsobuje riziko vzniku krevních sraženin a ucpání cév, tedy embolii. V některých případech musíme psa operovat a červy mu ze srdce manuálně odstranit. Léky, které používáme k usmrcení parazitů, mohou mít také vedlejší účinky. Nejhůře léčbu snášejí psi, kteří měli dýchací nebo srdeční potíže již před nákazou,“ uvedla k tomu Andrea Štusáková z veterinární ordinace VET-S v Litomyšli.
Prevence je snadná
Odborníci proto doporučují mazlíčky preventivně chránit, třeba pomocí antiparazitních přípravků, které se obvykle podávají na kůži.
„Tablety nebo pipety je třeba psovi podat těsně před odjezdem a ošetření následně opakovat, tak aby byl pes chráněn i měsíc po návratu. Přibližně za půl roku je pak vhodné nechat udělat rozbor krve. Dřívější vyšetření nemá smysl, protože jsme v krvi schopni detekovat pouze dospělé jedince, jejichž vývoj trvá přibližně šest měsíců,“ dodala Štusáková.
