Článek
Rozhodnutí o správním vyhoštění vydala loni cizinecká policie 4691 cizincům. Ve stejném roce opustilo republiku 2862 lidí s takovým rozhodnutím, z toho pouze 56 formou nuceného návratu. Vyplývá to z údajů, které policie poskytla Novinkám.
Obě statistiky přitom nelze přímo poměřovat. Mezi lidmi, kteří loni vycestovali, totiž mohou být i ti, kterým bylo vyhoštění uloženo v předchozích letech. Většina evidovaných odchodů navíc proběhla dobrovolně, ať už samostatně, nebo s asistencí.
Nejčastěji kvůli nelegálnímu pobytu
Nejčastějším důvodem správního vyhoštění není trestná činnost, ale porušování pobytových pravidel. Především jde o pobyt bez platného oprávnění, chybějící cestovní doklady nebo neoprávněné zaměstnávání.
Ani vydané rozhodnutí nemusí vždy znamenat, že člověk skutečně odjede.
„U některých cizinců s vydaným rozhodnutím o správním vyhoštění není realizace možná z důvodu překážek k vycestování,“ vysvětlil Novinkám mluvčí cizinecké policie Josef Urban.
Překážkou může být například bezpečnostní situace v zemi původu, kvůli které se cizinec nemůže vrátit.
Vyhoštění i za méně závažnou kriminalitu
Vedle správního vyhoštění existuje také trest vyhoštění, který ukládají soudy za spáchaný trestný čin. Může následovat, pokud to vyžaduje bezpečnost lidí, majetku nebo jiný obecný zájem.
„Vyhoštění však není vyloučeno ani za trestnou činnost i typově méně závažnou, je-li ovšem páchána opakovaně,“ uvedla Marcela Nevšímalová z Ministerstva spravedlnosti.
Soud ale musí posoudit závažnost činu, poměry pachatele i možnost jeho nápravy. Existují navíc zákonné překážky, které vyhoštění znemožňují.
„Pokud ale soud shledá, že je dána některá z tzv. negativních podmínek, trest vyhoštění uložit nemůže, bez ohledu na to, jaké trestné činnosti se pachatel dopustil,“ doplnila Nevšímalová. Takovou překážkou může být například hrozba mučení či pronásledování v zemi původu.
Kapsářky dostaly vyhoštění, Libanonec zůstává
Rozdílné výsledky ukazují i dva nedávné případy. Dvě cizinky, které si v Praze natáčely, jak okrádají osmasedmdesátiletou seniorku, dostaly vedle podmíněného trestu také tříleté vyhoštění.
Naopak Libanonci, kterého české bezpečnostní složky považují za rizikového, stát zatím pobyt ukončit nedokázal. Podle zjištění Seznam Zpráv měl muž rodinné vazby na radikální islamisty, zajímal se o zbraně a opakovaně napadal svou partnerku. V Česku však nebyl za trestný čin odsouzen.
Ministerstvo vnitra mu odmítlo povolit další pobyt, liberecká pobočka krajského soudu ale rozhodnutí zrušila. Podle soudu nebyly předložené důkazy dostatečné k závěru, že muž představuje ohrožení bezpečnosti státu. Ministerstvo proti rozsudku podalo kasační stížnost.
Na rozdíl od kapsářek přitom nešlo o soudní trest vyhoštění, ale o rozhodování vnitra o pobytovém oprávnění.
„MV posuzuje veškeré dostupné informace k cizinci, jak v jeho prospěch, tak v jeho neprospěch a toto vzájemně poměřuje,“ uvedla pro Novinky tisková mluvčí ministerstva Hana Malá. Roli podle ní hraje závažnost trestné činnosti i její opakování.
Kolika cizincům ministerstvo ukončilo pobyt kvůli ohrožení bezpečnosti státu či veřejného pořádku, přesně neví. Podrobné statistiky podle Malé nemá k dispozici. Neeviduje ani počet případů, kdy jeho rozhodnutí následně zrušily správní soudy.
