Článek
„Současná vláda nemá podporu Ukrajiny jako prioritu. Předchozí Fialova vláda zase o podpoře především mluvila, ale nechtěla se na ni přímo významně finančně podílet,“ konstatoval pro Novinky bezpečnostní expert Jan Ludvík z Univerzity Karlovy.
Podle něj nechce vláda Andreje Babiše podporovat Ukrajinu především kvůli odmítavému postoji části jejích voličů. Předchozí vláda zase narážela na odpor části voličů ODS, kteří byli citliví k celkové výši deficitu státního rozpočtu.
Kielský institut je německá výzkumná instituce, která prostřednictvím databáze Ukraine Support Tracker sleduje státní vojenskou, finanční a humanitární pomoc Ukrajině. Vychází přitom z veřejně dostupných údajů.
Od začátku roku 2022 do konce srpna 2026 institut eviduje českou pomoc za 638,1 milionu eur (15,8 miliard korun), zatímco slovenskou za 752,5 milionu eur (18,25 miliard korun). Slovensko tak přispělo přibližně o 18 procent více. Statistika zahrnuje pomoc dodanou nebo konkrétně určenou k dodání, včetně hodnoty darovaných zbraní.
Česká podpora odpovídá 0,27 procenta HDP z roku 2021, slovenská 0,76 procenta. Jde o součet pomoci za celé sledované období porovnaný s výkonem ekonomiky za jediný předválečný rok. Neznamená to tedy, že země tolik procent HDP vydávaly každý rok.
Po přičtení podílu na pomoci evropských institucí se pořadí obrací. Česku institut připisuje 2,064 miliardy eur (zhruba 50 miliard korun), Slovensku 1,368 miliardy (přes 33 miliard korun).