Článek
Podle zjištění Práva má být vytištěno 100 tisíc víz EU (vzor 2010), které opravňují držitele ke vstupu do schengenského prostoru, dále 30 tisíc kusů potvrzení o přechodném pobytu a 20 tisíc průkazů o povolení k trvalému pobytu.
„Výše uvedené doklady je nutné pořídit zejména v souvislosti s aktuální migrační vlnou. Jedná se o předpokládanou spotřebu dokladů na jeden rok,“ uvádí se ve zprávě, kterou Právo získalo. Podle Chovance čísla vyšla ze specializovaných útvarů jeho úřadu a připustil, že je možné, že jim jen docházejí zásoby.
Počet formulářů neznamená, že Česko by mělo přijmout desetitisíce uprchlíků. Vláda zatím počítá s přijetím zhruba čtyř tisícovek běženců v příštích dvou letech. Závazné bruselské kvóty se týkají zhruba tří tisíc z nich. Zájemců o mezinárodní ochranu v ČR je letos i přes uprchlickou vlnu valící se do Evropy jen tisícovka.
Druhá vlna: slučování rodin
„Stát se musí připravovat na veškeré eventuality, které mohou nastat. Z toho, co se děje ve světě, je zřejmé, že ta migrační vlna nebude končit, nebude oslabovat, spíše se bude navyšovat. Takže my se připravujeme po všech stránkách,“ řekl v pátek Chovanec Právu.
U nás, když někdo ze Sýrie či Eritreje požádá o mezinárodní ochranu, tak ji dostane.
Jak zdůraznil již ve čtvrtek při sněmovní diskusi o migraci, po první bude podle všeho následovat ještě druhá migrační vlna, která již bude oficiální, zákonná.
„A to je slučování rodin, dámy a pánové,“ řekl poslancům ministr s tím, že přes 60 procent přicházejících migrantů jsou muži, z nichž většina bude chtít pozvat do Evropy příbuzné a sloučit rodiny. Statisíce běženců již přišly hlavně do Německa.
„V současné době 98 procent migrantů z Eritreje a ze Sýrie získává v evropských zemích mezinárodní ochranu. U nás, když někdo z těchto zemí požádá o mezinárodní ochranu, tak ji dostane,“ dodal ministr.
Poslancům připomněl, že v ČR žije půl miliónu cizinců. „My nejsme zemí xenofobní. Jsme zemí, kde se zvyšuje počet lidí žádajících o mezinárodní ochranu. Ale nejsou to Syřané a Eritrejci. Jsou to Ukrajinci, Kubánci a další země,“ dodal.
BEZ KOMENTÁŘE: Uprchlíci u vlakového nádraží v Mnichově (záběry z 18. září)Video: Reuters
Podle statistiky vnitra od ledna letošního roku do konce srpna požádalo v ČR o mezinárodní ochranu 990 cizinců z tzv. třetích zemí. Nejvíce jich bylo z Ukrajiny (467), Kuby (106), Sýrie (69) a Vietnamu (55). Další přicházeli z Arménie, Ruska, Moldavska, Afghánistánu, Běloruska, Iráku a Nigérie.
Zakázka jen pro státní tiskárnu
Zakázku v hodnotě 6 028 000 korun zařídí Státní tiskárna cenin. Nikdo jiný ji dostat nemůže, protože „technická specifikace dokladů je předmětem ochrany utajovaných informací“, píše se ve zprávě vnitra. V rámci EU jde o stupeň Tajné.
S takovou eventualitou počítá český zákon o veřejných zakázkách. Ten umožňuje jednodušší pravidla pro zakázky, kdy by uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení došlo k vyzrazení utajované informace. V případě výroby těchto dokladů totiž „jsou používány speciální ochranné prvky, a to v designu, materiálu i tisku“, uvádí vnitro.
„Některé z nich jsou laické veřejnosti skryté, resp. jsou viditelné pouze za využití laboratorního či speciálního zařízení. Bez znalosti utajovaných ochranných prvků a technologie výroby není možné vyrobit doklady, které by splňovaly podmínky pro jejich výrobu,“ zdůvodňuje ministerstvo vnitra.
Pokud vláda v pondělí Chovancův návrh schválí, Státní tiskárna cenin by měla doklady podle jednorázové smlouvy dodat do 12 týdnů.