Článek
„Problematiku řešíme v rámci novely trestního řádu, kterou jsme již zaslali vládě k dalšímu projednání,“ odpověděla Novinkám mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Rozsypalová na dotaz, v jaké fázi se návrh nachází. Dodala, že se nyní čeká na vyjádření Legislativní rady vlády, tedy poradního orgánu, který hlídá kvalitu zákonů.
Stanovisko rady zatím není veřejně známé, k zákonu se však už vyjádřila ostatní ministerstva a další důležité instituce, které návrh v řadě případů ostře zkritizovaly. Například ministerstvo zdravotnictví vyčetlo, že podmínky zveřejňování původu pachatelů jsou v návrhu nejasné a mohlo by docházet k účelovému využití paragrafu, například jen když zločin spáchá konkrétní národnost.
„Takový postup může vést k posilování stereotypů a předsudků, nikoli k jejich eliminaci,“ uvedli odborníci.
Ministerstvo spravedlnosti kritice vyhovělo. Verze, která má jít na vládu, už obsahuje omezení. „Údaj o státní příslušnosti lze zveřejnit, je-li to nezbytné k předcházení trestné činnosti nebo předcházení ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti anebo k vyvrácení nepravdivých informací způsobilých takové ohrožení vyvolat,“ píše se nově v návrhu zákona.
Nakonec jinak, než hlásali
Informace by se tak zveřejnila například tehdy, pokud by se internetem šířily nepravdivé zprávy o původu pachatele. To je však výrazná změna oproti tomu, jak návrh původně popisovali Okamura i Tejc.
„Budeme zveřejňovat státní příslušnost pachatelů trestných činů, aby veřejnost konkrétně věděla, kteří cizinci z jakých zemí tady páchají trestnou činnost. Minulá vláda tyto informace tutlala,“ hlásal Okamura už na začátku června.
Podobně mluvil i Tejc. Když návrh oznamoval v příspěvku na sociálních sítích, rovnou mluvil o kriminalitě Ukrajinců, která je podle něj na vzestupu. „Veřejnost má právo vědět, kdo páchá trestnou činnost. Chránit bychom měli identitu obětí a oznamovatelů, nikoli pachatelů,“ sděloval.