Audit je k Blažkovi nemilosrdný: Bitcoiny nechal převádět, i když věděl, že už jsou zabavené

„Nejpozději dne 26.5. 2025 obdržel ministr od pana Kárima Titze (advokát dárce Tomáše Jiřikovského - pozn. red.) informaci o zajištění části kryptoměny v majetku Tomáše Jiřikovského ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu pro podezření, že se jedná o majetek pocházející z výnosu z trestné činnosti, a to v souvislosti s nově zahájeným trestním řízením z titulu jeho působení na ‚NucleusMarket‘,“ konstatují auditoři v první části shrnutí, které zveřejnil resort na síti X.

„Přesto ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím ředitelky odboru právního až do 28.5. 2025 zadávalo pokyny k převodu bitcoinů vydražitelům,“ upozornili auditoři.

Dnes již bývalý ministr Blažek přitom před dvěma týdny osočil policii, že jej měla o podezřeních na původ peněz informovat před dražbou a k aukcím nemuselo vůbec dojít.

„Na časové ose je zajímavé, že policie již počátkem dubna, tedy před započetím aukcí darovaných bitcoinů státem, informovala dárce, nikoli ovšem vládu či ministerstva, že dárcovy bitcoiny spojuje s podezřelým tržištěm. Kdyby policie tehdy tuto informaci poskytla i „obdarovanému státu“, žádné aukce by neproběhly, právní problémy s vydražiteli by nenastaly a bitcoiny by zůstaly v majetku státu,“ uvedl Blažek na síti X.

Ve výsledku navíc mohl stát na celé dražbě problematických bitcoinů prodělat. Není jasné, proč zvolil pro prodej bitcoinů elektronickou aukci, nebyla k tomu žádná analýza alternativ a mohlo to vést „k nižšímu očekávanému výnosu“.

Za kroky při přijetí bitcoinů nesl přímou odpovědnost Blažkův ekonomický náměstek Radomír Daňhel, klíčové informace měl ale také Blažek, vyplynulo z šetření.

K daru podle auditorů nemělo bez dalších opatření dojít. Samotná darovací smlouva byla podle kontroly v pořádku, postup ministerstva pod vedením Blažka ale „vykazuje vážné nedostatky“. Především nebyly dodrženy interní předpisy, které vyžadují zpracování právního stanoviska nebo předběžnou řídící kontrolu.

„Dar nebyl vyhodnocen jako rizikový, ačkoliv takto měl být posouzen,“ píše se dále ve shrnutí.

Ve zkratce auditoři konstatují, že bylo povinností státu, potažmo ministerstva si zjistit všechny relevantní informace o daru a jeho možném původu.

Zároveň se ukázalo, že ministerstvo financí, ÚZSVM či Nejvyšší státní zastupitelství neměly podle auditu zákonnou povinnost vstoupit do procesu přijetí bitcoinového daru.

Do budoucna by tak měl resort například dávat větší důraz na dodržení interních kontrol, poradit se s Finančně analytickým úřadem, prověřit dar ve veřejných databázích.