Článek
„Andrej Babiš de facto vyhlásil válku s Hradem. Ačkoliv se původně tvářil, že chce mít s prezidentem korektní vztahy, myslím, že to už neplatí. Víceméně začal kampaň před prezidentskými volbami, ale snaží se Pavla vykreslit tak, že je to on, kdo dělá kampaň,“ popsal pro Novinky aktuální vztahy politolog Michael Drašar, který působí na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK a na CEVRO univerzitě.
Vládní politici opakovaně o prezidentovi hovoří jako o lídrovi opozice a tvrdí, že jeho cílem je znovuzvolení v prezidentských volbách v roce 2028. Právě na tyto volby podle Drašara cílí Babiš.
„Na veřejnosti sice (Petr Pavel, pozn. red.) stále opakuje, že má starost o naši zemi, ústavu a demokracii, ale ve skutečnosti mu jde o to být znovu prezidentem. A jako cíl své kampaně si vybral mě,“ napsal premiér v neděli na svůj Facebook.
Situace je přitom podle Drašara spíše opačná, než jak ji popisuje premiér. Prezident na vládu výrazně neútočí, ukázal opakovaně vůli se s ní dohodnout nejen ohledně cesty na summit NATO v Ankaře a navrhl obnovit schůzky nad zahraniční politikou státu. Ty ale Babiš odmítl.
„Zřejmě za tím bude racionální kalkul. V hnutí ANO si usmysleli, že Petr Pavel bude vhodný nepřítel, protože v opozičních stranách žádní vhodní lídři nejsou. Vědí, že potřebují někoho silnějšího, vůči komu se budou vymezovat,“ uvedl pro Novinky Drašnarův kolega z Institutu politolog Josef Mlejnek.
Hrozí boj o prezidentské pravomoci
Vláda podle Mlejnka bude v útocích na prezidenta pokračovat a pravděpodobně se pokusí omezovat jeho pravomoci. Hrozí tak další spory, které se mohou dostat k Ústavnímu soudu podobně jako ten o účast prezidenta na summitech NATO.
„Využijí všech možností, jak mu okopávat kotníky. Koneckonců ve Sněmovně je zákon, podle kterého by prezident neměl mít právo jmenovat šéfy zastupitelských misí u mezinárodních organizací,“ nastínil. Jde o poslanecký návrh, který by podle Mlejnka mohl u Ústavního soudu narazit.
Politolog a komentátor Lukáš Jelínek se domnívá, že vláda bude boj s prezidentem vést spíše v rovině slovní. „Budou ho co nejvíce napadat na sociálních sítích, v médiích, opakovat, že je to opoziční prezident a že dělá kampaň. Zřejmě si ověřili, že to mezi jejich voliči funguje,“ popsal.
Ústavní soud podle něj bude v otázce pravomocí velmi opatrný a nebude chtít měnit zaběhlé pořádky. Pokud ale například určí, že prezident má nárok na účast na summitech NATO, jeho roli tím posílí.
„Také prezident má ale možnosti, jak případně vládu potrápit, pokud by se ona rozhodla trápit jeho,“ připomněl Jelínek. Jde například o vetování zákonů nebo prodlužování jmenovacích pravomocí, které jsou ze strany prezidenta a premiéra sdílené, což se týká soudců či generálů. „Stejně tak může začít pravidelně docházet na schůze vlády nebo na schůze Sněmovny, může úkolovat ministry, což mu umožňuje Ústava,“ popsal.