Agresivita klíšťat je letos extrémní

„Celkově evidujeme 131 potvrzených případů onemocnění, loni to bylo 54,“ upřesnil růst František Kotrba z Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích.

Obavy epidemiologů z velké aktivity klíšťat během léta a také ještě v září se tak potvrdily. Letos se klíšťata přitom objevila ve dvou vlnách.

„Už v květnu jsme dosáhli maximální aktivity klíšťat. Dokonce na severu a jihu Čech bylo kolem 120 klíšťat na 100 metrů čtverečních. To je zhruba jedno klíště na metr čtvereční. Přitom maximálně to bývá 60–80 klíšťat na 100 metrů čtverečních. Podzimní vlna je už slabší, výsledky ale zatím nemáme zpracované. V současné době jsou klíšťata stále aktivní a vyskytují se v přírodě všechna vývojová stádia,“ řekl Právu epidemiolog Státního zdravotního ústavu v Praze Milan Daniel.

Letos v České republice zemřeli na klíšťovou encefalitidu tři lidé. „Všechno to byli muži. Jednomu bylo 44 let a dva byli pokročilejšího věku 69 a 76 let. Jeden byl z jihu Čech, další z Třebíče a jeden z Ostravy, ten se ovšem nakazil opět na jihu Čech,“ uvedl Daniel.

Podle šéfa Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Josefa Trmala nejčastěji onemocněli lidé ve věku 55 až 64 let, převážně ti, kteří šli do přírody kvůli sběru lesních plodů. Další věkovou skupinou jsou pak lidé ve věku 25 až 34 let, kteří v přírodě například sportují.

V samotném Ústeckém kraji se počet lidí letos infikovaných klíšťovou encefalitidou zvýšil téměř o 30 procent. „Podobné je to po celé republice, počet nakažených přitom může do konce roku ještě narůstat,“ řekl Právu Trmal.

„Počet onemocnění klíšťovou encefalitidou byl letos nejvyšší v kraji od roku 2001,“ potvrdila mluvčí Krajské hygienické stanice v Liberci Zuzana Balašová. Obdobně popisují situaci hygienici na Zlínsku a ve středních Čechách.

Na zvýšené agresivitě obtížného hmyzu mělo podle epidemiologů největší podíl počasí, vyhovuje jim teplo a vlhko a naopak nesnášejí extrémní mrazy či extrémní vedra a sucha. „Klíšťatům nejvíce vyhovuje ‚normální‘ prostředí, tedy teplota kolem 20 °C, mírná vlhkost, ani drobný déšť nevadí. Obecně jsou nejaktivnější v květnu, červnu a v září,“ uvedl Tomáš Vráblík z Českého hydrometeorologického ústavu. Letošní léto bez většího počtu tropických dní a příjemné září tak musely parazitům svědčit. A to ještě podle odborníků není konec.

„Teplé období, ve kterém je nebezpečí přenosu infekce stále aktuální, potrvá bez ohledu na současné deštivé počasí až do konce listopadu,“ řekla Právu vedoucí protiepidemiologického odboru Krajské hygienické stanice v Brně Renata Vaverková a potvrdila, že letošek byl pro výskyt onemocnění způsobených klíšťaty zvláště rizikový i na jihu Moravy. „Vždyť k počátku října jsme jen v našem regionu zaregistrovali 64 nakažených pacientů. Loni to přitom bylo za celý rok 65 lidí a to už bylo považováno za velmi vysoké číslo,“ uvedla.

Obdobná situace je i ve výskytu onemocnění lymskou borreliózou. Touto nebezpečnou infekcí onemocněl například na Vysočině letos dvojnásobek lidí oproti loňsku. „Od začátku roku do konce září onemocnělo 388 lidí, loni za stejnou dobu 163. Jen v září přibylo 134 případů. Je to dramatický nárůst počtu nemocných, ale příčinu nelze jednoznačně určit,“ uvedla krajská epidemioložka z Jihlavy Alena Dvořáková.

Nebezpečí nákazy podle ní nespočívá jen v přímém napadení lidí klíšťaty, ale také v pití mléka z infikovaných zvířat. „Na Třebíčsku se aktuálně objevily tři případy onemocnění klíšťovou encefalitidou po pití kozího mléka. Existuje podezření na další dva případy po pití mléka z mléčného automatu na Žďársku,“ řekla Dvořáková.