Článek
Ve sporu šlo o to, jak stanovit tarifní hodnotu pro výpočet odměny. Hrdá ji navrhovala odvodit od částky 150 tisíc korun, kterou obviněný ještě před vynesením rozsudku zaplatil poškozené jako náhradu nemajetkové újmy, a to i zásluhou zmocněnkyně. Soudy však tvrdily, že podle advokátního tarifu se hodnota odvíjí od částky, která byla poškozené přisouzena v trestním řízení, kde poškozené nic nepřiznaly.
„Doslovný výklad advokátního tarifu, na kterém v tomto případě lpěly obecné soudy, představuje formalistický a úzkoprsý přístup k aplikaci práva,“ řekla při vyhlášení nálezu soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová.
„Takový postup vede k absurdní ústavně nepřijatelné situaci. Pokud advokát dosáhne toho, že obviněný zvlášť zranitelné oběti uhradí ještě před rozhodnutím soudu přiměřenou náhradu újmy, obdrží za takto vykonanou činnost jen zlomek odměny oproti situaci, kdy soud musí v adhezním řízení o nároku pro poškozeného sám rozhodnout,“ dodala soudkyně.
Hrdá dlouhodobě poukazuje na to, že krácení odměn odrazuje advokáty od zastupování obětí a přispívá k sekundární viktimizaci, tedy dalšímu zraňování. „Jupí! I za ostatní advokáty!“ reagovala na verdikt Ústavního soudu Hrdá na svém profilu na sociální síti X.
