Devět ran do lupiče. V USA bez obvinění, v Česku by hrozily roky za mřížemi

Tragédie se odehrála minulý pátek v houstonské restauraci. Podle bezpečnostních kamer v noci do podniku vstoupil ozbrojený muž s kuklou a žádal po zákaznících jejich cennosti. Jeden zákazník však vytáhl svou zbraň a devětkrát do něj vystřelil. Poslední kulka mířila do hlavy dokonce ve chvíli, kdy již agresor bezvládně ležel.

Poté střelec z podniku i se svým doprovodem odešel. Americká policie ho již vyslechla, obviněn však z ničeho není.

Zastřelený lupič, jak se ukázalo, neměl opravdovou zbraň, nýbrž plastovou. Případ bude předán takzvané velké porotě, vybrané skupině běžných občanů, která rozhodne, zda by mělo být vzneseno obvinění. Sama tato skutečnost značí, že i pro jinak specificky smýšlející Texas jde o morálně spornou otázku.

„Myslím, že většina porotců pravděpodobně dojde k závěru, že prvních osm výstřelů bylo oprávněných,“ řekl deníku Washington Post advokát a autor knihy o právu na sebeobranu T. Markus Funk. „Dokážu si představit, že někteří porotci i někteří státní zástupci si už nebudou tak jistí tím devátým výstřelem.“

Událost vzbudila u čtenářů Novinek masivní ohlas, a to i s ohledem na skutečnost, že 24. února uplyne osm let od tragédie v Uherském Brodě, kdy místní občan Zdeněk Kovář zastřelil po poledni v restauraci Družba osm lidí a jednoho těžce zranil, aniž by byl zastaven policií, která vnikla do restaurace téměř o dvě hodiny později. Nejednoho člověka pak napadne, jak odlišně by se mohl incident vyvíjet, kdyby byl některý ze zákazníků také ozbrojen.

Jak připomněl Lžičař, v Česku je přípustná jen „nutná obrana“. „Jestli někdo zaútočí na osobu A a osoba B se do toho zapojí, tak jsou splněny podmínky nutné obrany, i když je to na ochranu někoho jiného. Ale mám odvrátit hrozbu a neměl bych postupovat dál,“ řekl Novinkám.

Advokát Kellner souhlasí. „Zásadní otázkou, kterou by se soud zabýval, by bylo, zda se ještě jednalo o nutnou obranu či nikoli, tedy zda šlo o exces z nutné obrany, o její překročení a podobně,“ sdělil Novinkám.

S největší pravděpodobností by podle jeho zkušeností trestní stíhání takového střelce, který zakročil v Houstonu, zahájeno bylo. „Jedná se o situaci, kdy skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin a že ho spáchala konkrétní osoba (střelec), a v takovém případě je povinností policejního orgánu trestní stíhání zahájit. Následně by ve věci s největší pravděpodobností byla podána obžaloba a věc by byla projednána u soudu,“ dodal Kellner.

Událost se podle jeho názoru jeví jako „nepřiměřená obrana“. „Pravděpodobně by stačila např. jedna rána do nohy, ramene, aby zbavili útočníka stability, zbraně či vědomí, místo rozsáhlého útoku devíti ranami, a ještě rány jistoty do hlavy proti nehybnému útočníkovi. O čistém svědomí střelce nesvědčí ani to, že následně místo urychleně opustil,“ doplnil Kellner.

„Pokud jde o trestní kvalifikaci, tak minimálně v případě poslední rány do hlavy nehybného útočníka by se dle našeho názoru mohlo jednat o zvlášť závažný zločin vraždy s trestní sazbou 10 až 18 let, případně o zločin zabití v silném rozrušení apod. s trestní sazbou tři až 10 let. Zdůrazňujeme nicméně, že se jedná o obecné úvahy, kdy neznáme veškeré skutkové okolnosti případu a celou důkazní situaci. Pravděpodobně lze ale konstatovat, že meze nutné obrany byly překročeny mnohem dříve než u poslední rány jistoty,“ uzavřel advokát.

Pro posouzení události je zatím k dispozici video a souhrnný popis události.

Kellner upozorňuje, že ještě není zřejmé, co vypověděli svědci a co muž, který lupiče zastřelil.

„Obecně je u nás nutná obrana definována tak, že jde o čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, a takovýto pak není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku, případně pokud ‚obrana‘ přišla ve chvíli, kdy samotný útok již byl ukončen,“ zdůraznil advokát.

Fakt, že útočník měl jen plastovou pistoli, nemusí hrát rozhodující roli, zvlášť pokud ostatní lidé na místě nemuseli tuto okolnost rozpoznat.

Pro posouzení věci by bylo naopak podle Kellnera klíčové, zda šlo útok lupiče odvrátit i jinak. Poškození z hlediska českého práva mají právo zasáhnout, např. když lupič odchází s uloupenými věcmi, nebo v době, kdy stále cizí věci krade. „V takovém případě totiž trval útok na majetkové zájmy poškozených. Pokud by ale například pachatel již útoku zanechal, nic by nikomu neodcizil a odcházel či utíkal by pryč, jednalo by se pravděpodobně o již ukončený útok a nebyla by splněna podmínka hrozícího či trvajícího útoku,“ dodal advokát.

Soud by incident musel posoudit i s přispěním znalce na sebeobranu či znalce z oboru zdravotnictví a soudního lékařství. „Důležité mohou být i výpovědi svědků, zda útočník vyhrožoval smrtí jinému, zda působil, že je pod vlivem návykové látky, a tím mohla být obava ostatních umocněna, jaký obnos a majetek vlastně odcizil, zda již odcházel či nikoliv,“ dodal.