Hlavní obsah

Zderadův sloup. Smírčí kříž a němý svědek poslední cesty k popravě je v péči restaurátora

Od prachu, lišejníků a dalších nečistot očišťuje už několik týdnů poněkud tajuplný Zderadův sloup restaurátor František Pavúček. Smírčí kříž, který je vzácnou brněnskou kulturní památkou dochovanou z období gotiky, nechává opravit Magistrát města Brna. Přijíždějícím do města od Olomouce ulicí Křenová se v plné kráse opět zaskví na začátku srpna.

Foto: Archiv MMB

Restaurátor František Pavúček při práci na gotickém Zderadově sloupu v Brně

Článek

Památka stojí v místech zčásti ještě dochované bývalé městské celnice, kde museli zaplatit patřičné daně všichni přijíždějící, kteří mířili se zbožím do města za obchodem. Smírčí kříž ze třetí čtvrtiny 15. století, situovaný podle historiků vedle někdejší cesty na popraviště, dostal název Zderadův podle legendy, která uváděla, že právě v těchto místech byl zavražděn již v roce 1090 královský zbrojnoš Zderad.

Tak to alespoň tvrdil v 18. století moravský dějepisec Dismas Josef Ignác von Hoffer, který informace o vraždě zbrojnoše čerpal v Kosmově kronice. A i když se ke stavbě váže více mýtů a pro mnoho návštěvníků i obyvatel Brna jde o méně známou památku, je pravděpodobné, že právě cesta k někdejšímu popravišti dala podnět k její stavbě. Bylo to místo k poslední modlitbě odsouzeného a k prvním modlitbám pozůstalých za jeho duši po vykonání popravy.

Regulace řeky ho přemístila

Sloup původně stával na levém břehu Svitavy, v sousedství tzv. Červeného mostu, který byl roku 1841 zbořen. Následně zde proběhla regulace toku Svitavy (1848–1849) a poté výstavba nového klenutého mostu, jenž vznikl podle návrhu stavitele Franze Thannabauera v letech 1852–1854. Po regulaci toku se sloup ocitl na pravém břehu řeky.

Foto: Archiv MMB

Zderadův sloup, tedy smírčí kříž, stojí v místech bývalé městské celnice na břehu Svitavy. Lešení z něj brzy zmizí.

„Město každoročně investuje stovky tisíc do záchrany podobných památek. Sochařská díla se opravují často právě v letních měsících, ideálně jednou za deset let. Letos kromě Zderadova sloupu půjde třeba o sousoší Nejsvětější Trojice na Zelném trhu, sochu sv. Floriána v Brněnských Ivanovicích, sochu boha Marta nebo kříž z roku 1805 ve Slatině. Vše by mělo být hotové do konce listopadu. V letošním roce už byla zrestaurována také socha sv. Jana Nepomuckého v Bystrci. Restaurování Zderadova sloupu přijde na téměř 339 tisíc korun,“ řekla Novinkám Klára Opálková z Magistrátu města Brna.

Jak doplnila, smírčí kříže v podobě kamenné věže mají svůj původ ve Vídni. „Dva ze 14. století jsou tam k vidění dodnes. Zderadův sloup je o něco mladší, vznikl v 15. století. Matoucí může být letopočet 1865 jasně čitelný ve spodní části, ten ale odkazuje k datu zásadní renovace,“ vysvětlila Opálková.

Výběr článků

Načítám