Článek
Projekt Středověkou cestou srdcem Drahanské vrchoviny, za kterým stojí Akademie věd ČR ve spolupráci s obcemi Vysočany a Holštejn, přenáší výzkum přímo do krajiny. Využívá kombinaci geofyzikálních metod, leteckého snímkování a práci s digitálním modelem reliéfu, což umožňuje odhalovat půdorysy zaniklých vesnic bez nutnosti klasických archeologických výkopů.
„Dokážeme přesně lokalizovat jednotlivé usedlosti i významné stavby a zasadit je do širšího kontextu krajiny,“ vysvětluje autor projektu Václav Kolomazníček z Archeologického ústavu AV ČR v Brně.
Jedním z nejvýznamnějších míst na trase je zaniklá vesnice Husí, kde se podařilo identifikovat strukturu zástavby včetně polohy kostela a hřbitova. V krajině jsou dodnes patrné pozůstatky středověkých polí, cest i hospodářského zázemí, které formovaly každodenní život tehdejších obyvatel. Právě tyto nenápadné terénní stopy patří k nejcennějším pramenům poznání, protože umožňují rekonstruovat nejen podobu jednotlivých sídel, ale i způsob hospodaření a fungování celé krajiny ve vrcholném středověku.
Projděte se krajinou minulosti
Zhruba pět kilometrů dlouhá naučná stezka je doplněna informačními panely s QR kódy, které návštěvníkům nabízejí 3D rekonstrukce přímo v terénu. Díky nim si lze konkrétní místa představit v jejich historické podobě a lépe porozumět tomu, jak vypadal vesnický život ve 14. století. Trasa propojuje vědecký výzkum s jeho srozumitelným předáním veřejnosti.
„Chceme lidem ukázat, že krajina, kterou dnes považujeme za přirozenou, je ve skutečnosti výsledkem dlouhodobého historického vývoje,“ doplňuje Václav Kolomazníček. Větší porozumění jejím proměnám přispívá i k ochraně kulturního dědictví Drahanské vrchoviny.
