Článek
Vyjíždíme v pátek ráno, abychom víkend využili na maximum. Z Brna nám cesta do Bovce, ležícího v Gorišském regionu na severozápadě Slovinska, zabere nějakých šest hodin, přičemž z Prahy je potřeba počítat o nějakou hodinku či dvě více. Cesta je svižná a díky tomu ještě ten stejný den odpoledne stíháme jednu z nejoblíbenějších zdejších aktivit - rafting.
Malebné město Bovec, kde jsme ubytovaní, se nachází jen pár minut od řeky Soča, která je touto aktivitou proslulá. Záhy po příjezdu tak skáčeme do neoprenu, nasazujeme helmu a záchrannou vestu a vzápětí už pozorně nasloucháme instrukcím našeho instruktora Adama.
„Počítejte s tím, že voda je celkem studená. Dnes máme průtok kolem 18 kubíků za sekundu, což jsou docela ideální podmínky. Určitě si spolu užijeme spoustu srandy,“ začal svoji řeč Čech ze společnosti Aquactive. Až později se dozvídáme, že naším instruktorem je Adam Satke, mistr světa ve sjezdu na divoké vodě.
Bez skoků do vody to nejde
O tom, že teplota vody není nejvyšší, se na vlastní kůži přesvědčujeme o pár minut později, když dobrovolně skáčeme přes palubu, abychom si vyzkoušeli tzv. pasivní pozici. Ta se používá v případě, že člověk vypadne z raftu a silný proud ho unáší dál. Plavec při ní leží na zádech, nohama po proudu, což mu umožňuje sledovat, kam ho voda nese, a zároveň chránit hlavu a tělo před případnými překážkami.
Instruktor Adam Satke a jeho nadšená posádka na konci plavby
Poté už přicházejí peřeje, kterými naše sedmičlenná posádka projíždí někdy hladce, jindy s pořádnou sprškou vody v obličeji. Abychom si výlet udělali ještě zábavnějším, v jednom úseku vytahujeme nafukovací raft z vody a vzhůru nohama jej pokládáme na jeden z obřích balvanů. „Tak a máme tady skluzavku a trampolínu v jednom. Kdo skáče první?“ ptá se Adam, který nás jednoho po druhém pouští na nově zkonstruovanou atrakci.
A aby adrenalinu nebylo málo, po chvíli máme možnost skočit si do vody ze sedmimetrového útesu, což nakonec zvládají všichni zúčastnění. Když máme po dvou až třech hodinách na vodě hotovo, s příjemným pocitem z povedené jízdy se vracíme do Bovce. Asi netřeba dodávat, že řemeslné pivo a smash burger po takové aktivitě bodnou víc než kdy jindy.
Sjíždění přírodních skluzavek
Odpočívat nehodláme ani následující den, tentokrát plánujeme absolvovat canyoning. Jde o outdoorovou aktivitu, při které člověk prochází kaňonem nebo soutěskou po proudu říčky. Kombinuje lezení a slaňování, plavání, překonávání skal a balvanů, skoky do tůní, sjíždění přírodních skluzavek a chůzi vodou. A právě okolí Bovce je pro canyoning jako stvořené - nachází se tu až 15 tras různé obtížnosti.
Dnes nás má na starosti průvodce Martin Klaban, který má kromě canyoningu rovněž bohaté zkušenosti s ledolezením a za sebou má třeba výstup na Matterhorn. Ten nejprve z neoprenu každého účastníka vytvoří šikovný vak, do kterého uloží helmu a sedák s ochranným návlekem, a my tak pouze v plavkách a speciálních botách vyrážíme zhruba na půlhodinový výstup k hornímu vstupu do kaňonu.
Canyoning je velká porce zábavy, ale i adrenalinu.
Následuje krátká instruktáž a poté už štrádujeme vstříc vodním výzvám. Skutečnost, že jsou zde k dispozici čeští průvodci a instruktoři, přijde u podobných aktivit vhod dvojnásob, neboť se žádný bezpečnostní pokyn neztratí v překladu.
Jednodušší skluzavky střídají složitější, ale nejde o nic, co by nešlo zvládnout. Téměř vždy je navíc možnost technický terén obejít. I skoky z větších výšek jsou volitelné. Jednu ze skluzavek pak dokonce sjíždíme po zádech hlavou dolů.