Článek
Krypta ukrývá ostatky 13 kněží, 11 šlechticů z rodu Pražmů z Bílkova a údajně i sedmi tragicky zahynulých poutníků, kteří se během pouti z Tovačova do Frýdku utopili v roce 1750 v rozvodněné řece Ostravici.
„V kryptě byla vlhkost, nešlo tam chodit, lidi jsme tam pouštěli jen výjimečně. Nesvědčilo to ani těm ostatkům,“ zdůvodnil farář ve frýdecké farnosti František Boldy nutnost renovace.
Nyní je rád, že se po letech snažení podařilo podzemní hrobku nejen obnovit, ale vytvořit z ní důstojné místo. „Bude to jeden z taháků tohoto chrámu,“ řekl na adresu krypty, z níž zmizely například zcela nevhodné betonové podlahy, zhotovené v 80. letech minulého století, nebo ocelové rámy.
Velkým zásahem prošly i ostatky, které jsou v kryptě uložené. „Rakve byly restaurovány, očištěny, antropologové důkladně prozkoumali ostatky, vyčistili oblečení i pozůstatky od letitých nánosů špíny, suti a prachu,“ popsal Dalibor Halátek z ostravského pracoviště Národního památkového ústavu.
„Ty ostatky byly k sobě sestavené tak, jak by měly být. Nyní budou částečně odkryté a bude možné je při návštěvě krypty vidět,“ připojil Miroslav Přikryl, vedoucí odboru dotačních projektů a církevní turistiky ostravsko-opavského biskupství.
V rakvích jsou ostatky šlechticů z rodu Parmů, kteří kostel založili, kněží i poutníků. Ti se v polovině 18. století při cestě za frýdeckou Pannou Marií utopili v řece Ostravici.
Nejen krypta ale prošla rukama odborníků. Zrenovovaný je celý interiér kostela ve Frýdku, který má jako jediný v celé ostravsko-opavské diecézi titul basilica minor. Během dvou let, kdy byl památkově chráněný objekt z 18. století pro veřejnost uzavřen, došlo mimo jiné hned na několik restaurátorských průzkumů, na jejichž základě byla změněna barva výmalby.
Namísto původní kombinace žluté, modré a bílé je dnes v kostele dominantní šedá, růžová a bílá. „Lépe to odpovídá baroknímu stylu, ve kterém byl chrám postaven,“ objasnil změnu Přikryl s tím, že zrestaurovány byly například také varhany či oltář v boční kapli svatého Kříže, která předtím byla spíše skladištěm. Původně se přitom jednalo o pohřební kapli rodu Pražmů, zakladatelů chrámu.
Do podzemí baziliky vejdou návštěvníci novým vchodem.
Podle památkáře Halátka byly také části kostelní architektury podle nálezů pozlaceny nebo vybarveny a na některých místech byl doplněn umělý mramor.
Obnova interiérů kostela, přezdívaného Slezské Lurdy, vyšla na 46 milionů korun. Většinu uhradila dotace, část zaplatily příspěvky Moravskoslezského kraje i města a zbytek doplatí ze svého farnost. Ta kvůli tomu založila veřejnou sbírku, která zatím vynesla 1,1 milionu korun. „Potrvá do konce června, protože pořád zbývají uhradit přes tři miliony,“ upozornil Přikryl.
Bazilika bude slavnostně znovuotevřena 1. května. Poté bude otevřena denně kromě pondělí. Od úterý do soboty od 9 do 17 hodin, o nedělích od 13 do 17 hodin. Zatímco kostel bude volně přístupný, vstup do krypty bude zpoplatněn.
Podle Přikryla ale práce na bazilice nekončí. Nyní dojde po 30 letech ještě na obnovu fasády, včetně mříží, dveří i oken. Biskupství navíc dovybaví kostel bezbariérovou toaletou, která v chrámu schází.
