Ústecké muzeum ukáže Poklad na stříbrném Labi

Ve velké konkurenci projekt uspěl v žádosti o podporu z takzvaných norských fondů, a tak získal 1,9 milionu korun.

V kopcích a skalách hluboce zaříznuté údolí Labe je nejen neobyčejně malebné, ale také vysoce přírodovědně pestré a hodnotné. I proto bylo v roce 2016 pod názvem Porta Bohemica vyhlášeno jako evropsky významná lokalita.

Předměty ochrany jsou zde suťové lesy, skalní trávníky, sutě a ze vzácných živočichů například bobr evropský a losos obecný. „Lidé ani nevědí, jaký poklad tady v okolí Ústí nad Labem máme. Chceme zpopularizovat místní přírodu,“ řekla botanička ústeckého muzea Ladislava Filipová.

V rámci projektu v letech 2021 až 2023 muzeum uskuteční sérii aktivit, od vlastivědných exkurzí v okolí Ústí nad Labem přes muzejní výstavu až po výukové programy pro školy v muzeu a v přírodě. „Vydáme terénní deník, tedy zápisky přírodovědce z bádání v terénu, který přinese návštěvníkům základní informace, ale poskytne jim i prostor pro zachycení vlastního poznávání,“ popsala Filipová.

Témata z terénního deníku dál rozvine série pěti krátkých filmů. Odlehčenou formou přiblíží přírodní prostředí labského údolí i činnosti člověka, které ho ovlivňují. Filmy budou o ekosystému řeky, suťových systémech i skalních stepích. Výstava by měla být k vidění v muzeu v první polovině roku 2023. „Nyní budeme rok dělat filmy a zpracovávat výstupy, pak naváže výstava,“ doplnila Filipová.

Průvodcem v projektu bude románová postava náčelníka Apačů Vinnetoua. Toho stvořil spisovatel Karel May, který na Ústecku pobýval a tvořil ještě předtím, než se vůbec vydal do Ameriky.

„Například v roce 1897 byl v dnešní části Ústí, Brné, v restauraci Srdíčko pět týdnů a napsal tam podstatnou část autobiografického románu Vánoce. Nezkrocenost labského údolí a okolní krajiny ho inspirovala při tvorbě většiny jeho románů,“ naznačil pojetí filmů historik ústeckého muzea a spolutvůrce scénáře Martin Krsek.

„Severní Ameriku poznal až o mnoho let později, když ji navštívil jako slavný spisovatel. Takže jeho hrdinové Divokého západu jsou tu vlastně doma a my se zkusíme podívat na místní reálie jejich očima,“ dodal historik.

Podle odborníků mohla být jistě Mayovi inspirací například Průčelská rokle, která začíná právě u Brné.