Hlavní obsah

S kamerou na cestách: Nad Brdo už cesta ve Chřibech nevede

Novinky, Miroslav Šára

Střecha Chřibů se nachází ani ne šest set metrů nad hladinou moře, přesto tu návštěvník zažívá pocit, že je na horách. Kopce se totiž nad rovinatou krajinou Uherskohradišťska vzpínají naprosto nepřehlédnutelně. A už zdálky se zdá, že lesy na jejich úpatích i vrcholcích jsou prostě takové, jaké správné lesy být mají – hluboké.

Foto: Miroslav Šára, Novinky

Rozhledna na Brdu.

Článek

Onou zatím jen letmo zmíněnou střechou je pro Chřiby vrch zvaný Brdo. Od mořské hladiny jeho vrcholové partie dělí 587 metrů, ovšem když připočteme stavbu, kterou na svém hřbetě nese, přece jen šestistovku nakonec překoná. Vítanou stavbou je tu od roku 2004 rozhledna. Tak se pojďme přesvědčit, jakou podívanou svým návštěvníkům umožňuje.

Nejvyšší místo Chřibů se velice dobře dobývá od penzionu Bunč. Následuje příjemná procházka po lesních cestách a docela krátké a nikoliv strhující závěrečné stoupání. To již hodnou chvíli se hlavním orientačním bodem stává kamenná věž na vrcholu Brda. Svou přítomností nejen láká zástup turistů, kteří se k ní blíží, ale i vhodně zvýrazňuje název místa. Základem jména Brdo je totiž staré nářeční slovo brd, které označovalo vyvýšené místo, často se skalnatým vrcholem.

Na Brdu stávala rozhledna už o dost dřív než v 21. století. Bývala dřevěná a v 70. letech minulého století dosloužila. V roce 2001 byl položen základ rozhledny nové, kamenné, která o tři roky později přivítala první návštěvníky. Ti sem dále rádi chodí i chodit budou, protože díky rozhledně dohlédnou opravdu daleko - mj. i na vrch, na němž trůní hrad Buchlov, který jsme navštívili minule.

Sluší se dodat, že nejen vyhlídkovou funkcí je rozhledna atraktivní (i když pochopitelně o to jde u rozhledny nejvíc). Stavitelům nelze upřít, že na nejvyšším místě Chřibů vystavěli dílo také esteticky přitažlivé, vysloveně zapadající do prostředí. Možná je to i tím, že kámen a dřevo použité na stavbu pochází z místních lesů a jejich blízkého okolí.

Brdo AVideo: Novinky

Z Brda jsme se vydali ve směru na západ, jsme stále v příjemném zajetí chřibských lesů a míříme ke Koryčanům. Až do města nevjedeme, zůstaneme v lesích a mezi kopci a tentokrát zde budeme hledat hrad.

Hrad Cimburk zde stojí od první poloviny 14. století. Jeho stavitel - Bernart z Cimburka - se prý inspiroval královským hradem Bezdězem.

V průběhu husitských válek byl hrad dobyt, brzy znovu obnoven, ale záhy opět utrpěl vážné šrámy, protože v roce 1468 byl Cimburk dobyt pro změnu vojsky Matyáše Korvína. Na přelomu 15. a 16. století byl objekt proto výrazně opevněn, ale další rána jej čekala na samém počátku 18. století.

Tentokrát nešlo o plenící vojska, ale o vcelku mírumilovný fakt, že ve zmíněných Koryčanech vyrostl zámek. Hrad Cimburk byl opuštěn. Co to znamená, je každému jasné. A kdoví, jak by s Cimburkem bylo, kdyby tu od konce 20. století neprobíhaly záchranné práce.

Něco se prý už zachránit nejspíš nedá, přesto tu ale na návštěvníky čeká velice důstojný reprezentant moravských hradů. A tak nejen procházka ke hradu, ale i prohlídka kamenného svědka dávných časů vysloveně potěší. O to víc, že v sobě obsahuje i část z nabídky Brda. Z řady míst, nejlépe od válcové věže, z níž na nás během návštěvy upřeně hleděla bílá paní, je krásná vyhlídka. Na malebné oblé vrchy, na zelené království, které na svých hřbetech nesou.

Brdo BVideo: Novinky

PŘÍŠTĚ dokončíme chřibské putování. Cíle budeme mít dva - na úvod Archeoskanzen v Modré, finále bude patřit sousednímu Velehradu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám