Článek
Tento a další výlety najdete na Mapy.cz. Nebo si v mapě snadno naplánujete vlastní.
Oblast kolem Velehradu byla dosud známá především jako jedno z nejvýznamnějších poutních míst v zemi, kam každý rok na počátku července míří desetitisíce poutníků při cyrilometodějských oslavách. Význam místa podtrhla návštěva papeže Jana Pavla II. v roce 1990.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve Velehradě
Velehrad je označován také za někdejší politicko-správní centrum Velkomoravské říše a metropoli arcibiskupa Metoděje. Počátky současného Velehradu sahají do 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě.
Turistickou atraktivitu a oblibu místa v posledních letech podtrhla pokroková obec Modrá, těsně sousedící s Velehradem, kde si můžete výlet zpestřit návštěvou slovanské vesnice nebo třeba nahlédnout pod hladinu rybníka. Budete mít co dělat, abyste vše stihli vidět za jediný den.
Ryby máte v tunelu všude kolem sebe – vpravo, vlevo i nad hlavou.
Již samotný příjezd k Velehradu a Modré vás příjemně naladí. Silnice je lemována malebnými loukami, políčky a také vinicemi. Cyklisté jistě ocení, že sem ze sousedního Starého Města vede komfortní a bezpečná cyklostezka.
První atrakcí, na kterou narazíte při příjezdu, u obce Modrá, je areál poeticky nazvaný Živá voda. Za necelé čtyři roky existence se stal skutečným turistickým hitem a jedním z nejnavštěvovanějších cílů regionu. Dozvíte se tu spoustu zajímavostí o životě ve vodě i kolem ní a seznámíte se s vodními živočichy i rostlinami řeky Moravy, přilehlých toků i rybníků a tůní, to vše populárněnaučnou formou. Zapomeňte na suchopárné výstavní panely.
Z proskleného tunelu pod rybníkem si můžete odnést neobvyklou fotografickou trofej.
Už jste třeba někdy viděli, co se děje pod hladinou rybníka? Tady máte jedinečnou příležitost. Stačí zajít do podzemí hlavní budovy, kde se ukrývá vstup do proskleného, osm metrů dlouhého tunelu „zapuštěného“ do rybníka v hloubce 3,5 metru pod vodní hladinou. Sledovat ryby různých velikostí z pár centimetrů je úchvatný zážitek, navíc s nemalou dávkou napětí a překvapení. Na rozdíl od průzračných mořských akvárií totiž v temnějším prostředí rybníka do poslední chvíle netušíte, kdy, kde a jaká ryba se náhle zjeví.
Vášnivé rybáře určitě zaujme přehlídka největších tuzemských trofejí. Například největší ulovený sumec v zemi měřil 255 cm a vážil 93 kg.
Po levé straně tunelu žijí v rybníku menší a mrštnější ryby chladných vod, horských potoků a řek – jelci, lipani, mníci, pstruzi, parmy a oukleje. Vpravo majestátně proplouvají velké ryby – kapři, štiky, candáti, sumci, jeseteři a take největší sladkovodní ryba světa – vyza. Není divu, že při jejím spatření to mezi návštěvníky vždy obdivně zašumí. Zdejší vyzy totiž měří až dva metry.
V Živé vodě najdete i další zajímavosti. Přes prosklené stěny můžete nahlédnout do mokřadu, uvidíte expozici vodních ptáků, přírodovědné filmy, venku je botanická stezka a pro děti jsou připraveny různé drobné hry. Vášnivé rybáře určitě potěší čestná tabule největších říčních a rybničních úlovků v tuzemských vodách.
Osvěžení u Živé vody přijde zvláště v horkých letních dnech velmi vhod.
Vezměte si s sebou plavky, protože v Živé vodě se můžete i vykoupat. Malé přírodní koupaliště s brouzdalištěm, oddělené lávkou od rybníku s podvodním tunelem, je napájeno podzemním pramenem a kolem jsou vysazeny různé rostliny, fungující jako kořenová čistička. Po podvodním zážitku vzhůru za poznáváním slovanské historie.
Pár desítek metrů od Živé vody se za dřevěnými hradbami ukrývá Archeoskanzen – replika staré slovanské vesnice. Tady si uděláte přesnou představu o tom, v jakých podmínkách žili naši předkové v období Velké Moravy v 9. století. Vesnice byla vystavěna s využitím poznatků z archeologických nálezů v regionu a od otevření v roce 2004 se stále rozšiřuje.
Malé zemnice poskytovaly velmi prosté podmínky – lůžko k přespání a uprostřed ohniště, to zpravidla tvořilo životní prostor nejchudších Slovanů.
Dnes tu najdete již tři desítky staveb. Nahlédnete do velmi prostých obytných zemnic, připomínajících zemljanky, i do komfortnějších roubených domů či mocenského paláce.
Nechybí kostelík a různé užitkové stavby, které potřebovala komunita ke každodennímu životu – obilnice, studna, řemeslné dílny, pekárna, dílna kovolitce a klenotníka, stáj pro zvířata nebo rozhledna pro hlídkování.
Malé zemnice poskytovaly velmi prosté podmínky – lůžko k přespání a uprostřed ohniště, to zpravidla tvořilo životní prostor nejchudších Slovanů.
Mezi posledními přibyla malá rotunda, v níž se prováděly křty, a obydlí vysoce postaveného církevního činitele, které plnilo podle dobových pramenů také funkci školy s ubytováním pro žáky.
Z dnešního pohledu zaujmou velmi skromné podmínky ubytování. Miniaturní pokoje pro žáky spíše připomínají stáje pro zvířata. Mají sotva pár metrů čtverečních a polovinu plochy zaujímá přízemní lůžko vystlané senem.
Domácí zvířata v Archeoskanzenu si můžete prohlédnout zblízka, lidí se nebojí.
V neposlední řadě je Archeoskanzen expozicí, která nejen stojí, ale i žije. Atmosféru dotváří políčka a sady s původními plodinami a stromy nebo výběhy pro domácí zvířata. Prasata, kozy, ovce, slepice a kočky se volně pohybují po vesnici a nevzrušeně se nechají okukovat návštěvníky.
Několikrát za rok tu zažijete i zajímavé doprovodné programy, z nichž největší událostí je Veligrad neboli Boj o hradiště s ukázkami bitvy i dobového života či komentovanými prohlídkami. Letos se uskuteční 13. a 14. srpna.
Spočinutí v altánu nad rybníkem mezi Modrou a Velehradem je balzámem na nervy.
Až budete chtít proložit výlet přestávkou na posilněnou, zajděte třeba do restaurace Hotelu Skanzen pár metrů od slovanské vesnice. Než vám přinesou jídlo, děti se zabaví v dřevěném labyrintu s malou vyhlídkovou věží. V turistickém komplexu nedávno přibylo Centrum lidových tradic, kde je možné ochutnat slovácká vína a koupit různé regionální produkty – sušené ovoce, povidla, med nebo mošty.
Oblíbeným místem ke spočinutí před další cestou, ideálním pro piknik, je dřevěný altán na hladině rybníka mezi Modrou a Velehradem.
Rozhledna Salaš připomíná hasák nebo skokanský můstek na koupališti, podle investora jde však o dvě šťastné sedmičky zaklesnuté do sebe.
Velehrad je odsud vzdálený jen pár minut chůze a jeho klášterní komplex rozhodně stojí za prohlídku. Jeho nejzajímavější částí je bazilika Nanebevzetí Panny Marie – vzácná památka barokní architektury, na jejíž vnitřní výzdobě se podíleli přední umělci své doby.
Ke skvostům patří i zdejší varhany z poloviny 18. století s vice jak pěti tisíci píšťalami nebo vzácné barokní chórové lavice z přelomu 17. a 18. století. V bazilice se konají od května do září bezplatné prohlídky s průvodcem (pondělí až pátek 9.00–12.00, 13.00–16.00 hod. mimo časy církevních obřadů). Prohlédnout si můžete i podzemní lapidárium.
Výhled z rozhledny Salaš
Na závěr si nenechejte ujít výhled na krajinu z výšky. Jen čtyři kilometry od Velehradu, na kopci nad obcí Salaš, vyrostla před dvěma lety jedna z nejoriginálnějších rozhleden u nás. Je tak trochu obestřena tajemstvím – její investor nechce být veřejně známý a s médii komunikuje jen pod podmínkou zachování anonymity.
Kvůli projektu rozhledny vykoupil v místě zvaném Pastviny neudržované a zarostlé pozemky. Vyčistil je, zvelebil a vybudováním rozhledny na vlastní náklady, bez jakýchkoli dotací, zde vytvořil nový atraktivní turistický cíl.
Dvacet metrů vysoká rozhledna z kovu a dřeva podle návrhu Jana Smékala z projekční kanceláře CAD Projekt plus má podobu dvou sedmiček vklíněných do sebe a její dvě plošiny nabízejí výhled na Velehrad, Uherské Hradiště a Bílé Karpaty. Rozhodně to není místo s nejširším výhledem na Slovácko a Chřiby. Atmosféra místa vám ale rozhodně učaruje, obzvláště vpodvečer na konci prosluněného letního dne.
Doporučujeme také pořad Výleťák na Stream.cz, díl Unikátní Archeoskanzen v Modré a rozhledna ve tvaru dvou sedmiček.
Tento a další výlety najdete na Mapy.cz. Nebo si v mapě snadno naplánujete vlastní.