Když se z rysa stane koza. Kozí hrádek se stal známý díky Janu Husovi

Tehdy se tu uvádí Vlček z Kozího a Albrecht, purkrabí na Kozím. Ten měl ve znaku korunovanou šelmu, patrně rysa, z něhož se posléze stalo jako erbovní zvíře koza. Pozoruhodná proměna, nemá zatím vysvětlení.

Do povědomí se hrad dostal mnohem později, když se začalo vyzdvihovat husitství jako revoluční hnutí. V době pobytu to bylo pouze Husovo útočiště, i když se neví, proč po odchodu z Prahy skončil zrovna na hradě, který se v té době psal Kozí. Asi to bylo na pozvání majitelů Jana a Ctibora, to mohl iniciovat reformní stoupenec Čeněk z Vartenberka, který byl poručníkem rožmberského zboží.

Hus měl Prahu zakázanou, odešel tedy na venkov, kde většinou pod širým nebem kázal. Na Kozí přišel v létě 1413, některé prameny uvádějí rok 1412. „Nyní káži mezi ploty, podle hradu, jež slove Kozí, mezi cěstami měst a vsí,“ jsou jeho slova, nebo „káži v lese pod lipú u hradu“.

Hus z Kozího krátce odejel do Prahy, poté se vrátil na Ústecko (Sezimovsko). Na hradě napsal několik svých děl – O svatokupectví, Postilu a Výklad víry.  Z jeho pobytu nejsou žádné záznamy, v Ústí byl zřejmě na pozvání Anny z Mochova, která tu držela zboží.

Hus zde získal mnoho přívrženců, ti ale posléze byli z městečka vyhnáni. Po nějaké době se vrátili a Ústí vypálili, poté odtáhli na nedaleké Hradiště, kde založili Tábor.

Hrad byl značně veliký, je postaven na ploše asi 60 krát 30 metrů, byl obklopen hlubokým příkopem. Dominantou byla hranolovitá věž, hned na ni navazovala sýpka. Stály tu obytné a hospodářské budovy, do hradu se přicházelo po dřevěném mostě přes příkop.

Hrad měl studnu, pozůstatky uvidíte na vrcholu kopce, byla hluboká téměř 19 metrů. V předhradí býval pivovar.

Opuštěný hrad sloužil jako v řadě podobných případů coby zdroj stavebního materiálu. O jeho záchranu se zasloužil historik Augustin Sedláček, inicioval v roce 1866 odkrývání zbytků hradu.

Hlavní zásluha patří učiteli ze Sezimova Ústí Josefu Švehlovi, amatérskému archeologovi, který na ruině neúnavně pátral 15 let. Díky němu máme představu o vzhledu sídla v době pobytu Jana Husa. Nálezy, hračky, mince, keramika jsou v muzeu v Táboře.

Kolem hradu vede naučná stezka, jedním ze zastavení je Sokolská mohyla s reliéfem hlav Husa a Žižky, odhalená při župním sokolském sletu 6. července 1924 u příležitosti 500. výročí úmrtí slepého vojevůdce.

V Sezimově Ústí stojí vila, kterou si ještě jako ministr zahraničí nechal postavit Dr. Edvard Beneš. Pozdější prezident je tu s chotí Hanou pohřben. Hrobka stojí v místě bývalé kamenné kazatelny Jana Husa.

U parkoviště na Kozím hrádku je občerstvení.  K hradu vede značená odbočka ze silnice Turovec-Tábor, v těsné blízkosti vede D3.

V sobotu 25. září jsou návštěvníci zváni na tradiční hradní ukončení turistické sezony, v nabídce bude pestrý program se středověkou kapelou, kejklíři, šermíři i dobovými řemesly.