Chodník slávy mají i na Vysočině. O hvězdu je mezi celebritami tlačenice

Od nápadu k realizaci to sice chvíli trvalo, ale v roce 2002 se skutečně před restaurací Jiřího Rauše na chodníku objevila první „hollywoodská“ hvězda. „Za dosažení 421 kg živé váhy“ ji dostala tehdy velmi populární kapela Maxim Turbulenc. Tenkrát se ještě leckdo nad nápadem ušklíbal. To víte: Amerika, chodník slávy a tak podobně.

Nyní už chodník zdobí 26 hvězd. Poslední dostala před pár dny kapela Chinaski. I když o tom Rauš nerad mluví, věhlas chodníku je už takový, že si o účast v hvězdné společnosti mnohé celebrity či rádoby celebrity dokonce říkají samy…

„S hvězdným nápadem vlastně přišli kamarádi, kteří do naší restaurace léta jezdí. Od mnohých z nich jsme zde už měli podepsané zdi, fotografie, dokonce hudební nástroje či zlaté desky. A tehdy to byl Michal David, Jiří Vondráček, Markéta Hrubešová, Pavel Nový a Lešek Semelka, kteří přišli s tím, že by to chtělo něco jiného a u nás v té době nevídaného,“ popisuje Rauš. Dodal, že právě tato partička se tenkrát usnesla, že jediné, co Bíteši ještě chybí, je chodník jako v Hollywoodu.

„Většina z nás znala ty slavné hvězdy hlavně z fotek či dokumentů, ale když už přišlo na realizaci nápadu, řekl jsem si, že ačkoli si rozhodně nechceme hrát na město filmu, přece jen by se měly ty naše hvězdy americkým podobat co nejvíc,“ dodal Rauš.

„Konečnou podobu jim dal výtvarník, grafik a rytec Stanislav Mihal a ten už je tak zručný, že hvězdu, která v nynější podobě váží téměř čtyřicet kilo, vytvoří z mosazné desky v žule za zhruba tři týdny,“ řekl.

Jako příznivec sportu, kde se pohybují Češi, si vymínil, že hvězdy budou dostávat osobnosti, se kterými se už ve své restauraci někdy setkal, a že to budou lidé hlavně ze sportu či kumštu.

Od počátku mělo bítešské hvězdokladení, což je mimochodem ve městě už zcela zažitý výraz, určitá pravidla. Jedním z nich je, že osobnost si musí hvězdu do chodníku sama uložit, tedy ji slavnostně pokřtít. Ale jak třeba najít čas u takového velikána, jako je Karel Gott? „S časem pro Mistra mi pomohli další z kamarádů, Miloš Skalka a Martin Hrdinka. A pan Gott byl úžasný, ostatně stejně jako všichni,“ vzpomíná Rauš, který přece jen musel některé původní zásady poopravit.

Nejprve měl totiž představu umístit pouze jednu hvězdu v roce. „Pak se však naše akademie, ve které byl například Filip Renč či hokejista František Černík, usnesla, že za mimořádné, především sportovní výkony mohou být hvězdy i dvě. Třeba za olympijské medaile (Krpálek, Sáblíková či jiní). I proto je na chodníku za 17 let 26 hvězd.

Jen jednou se od zásady osobní přítomnosti upustilo. To když tragicky zahynula hokejová legenda Ivan Hlinka. Hvězdu do chodníku, který se již s podporou vedení města stal turistickou atrakcí, tehdy položila jeho manželka.

Takže pokud v Bíteši potkáte turisty, kteří si vytvářejí autoportrét s chodníkem popsaným jmény na hvězdách jako Lucie Bílá, Waldemar Matuška, Pepa Dvořák či kapela Elán, jste na správném místě. A komu bude patřit hvězda příští rok? „Jednáme u nejvyšších hokejových božstev,“ prozradil s tajuplným úsměvem Jiří Rauš.