Hlavní obsah

Polská Vratislav: Město tří národů

Právo, Jan Herget, Natálie Raclavská

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pouhých 60 kilometrů vzdušnou čarou od našich hranic leží čtvrté největší polské město. Ve znaku má českého lva. Na pradávné obchodní křižovatce na soutoku pěti řek byla v 10. století postavena pevnost a město získalo název Vratislavia podle českého knížete Vratislava I. Vládu nad územím ale držela polská knížata.

Foto: Jan Herget, Právo

Vratislavská radnice na Rynku

Článek

To se změnilo v roce 1335, kdy Vratislav a celé Slezsko získal český král Jan Lucemburský a připojil jej k českému království. Během 16. století se Vratislav stala nejdůležitějším obchodním městem zemí Koruny české.

Roku 1742, po prohrané válce o rakouské dědictví, přešla Vratislav pod vládu Pruska. Stala se jedním z největších německých měst, změnila jméno na Breslau a proslula jako centrum německé vědy. Místní univerzita vychovala deset nositelů Nobelovy ceny.

Ke konci druhé světové války byla Vratislav prohlášena za pevnostní město (Festung Breslau) a byla téměř srovnána se zemí při obraně proti postupující Rudé armádě. Kapitulovala 6. května 1945. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a pobořené město se stalo součástí obnoveného Polska.

Češi, Němci a Poláci se rovnoměrně zasloužili o historii města. Pojďme společně projít místa, která byste při návštěvě Vratislavi neměli vynechat.

Foto: Jan Herget, Právo

Rynek a radnice

Místní tvrdí, že Rynek je nejkrásnějším náměstím v Polsku. Hlavní dominantou je Vratislavská radnice ze 14. století. Na první pohled upoutá vysoká věž a cihlové zdivo s plastickou pískovcovou výzdobou s malbami ze života lidí ve středověkém městě.

Perla goticko-renesanční měšťanské architektury prošla výraznou přestavbou v letech 1476–1488 pod vedením mistra Bricciuse Gauskeho, který je autorem výzdoby na Kamenném domě v Kutné Hoře. Další důležitou stavbou na Rynku je měšťanský dům Pod Zlatým sluncem, v němž bydleli i císařové Rudolf II. a Ferdinand II.

Dvoupodlažní kostel

Na Tumském poloostrově a ostrově Piasek se nacházejí nejkrásnější církevní památky města. Dominantou je katedrála sv. Jana Křtitele se dvěma věžemi, gotickým portálem a řadou soch svatých. Jednou z nich je svatý Václav.

Evropským unikátem je dvoupodlažní kostel svatého Kříže a svatého Bartoloměje. Kostel nechal postavit kníže Jindřich IV. Probus, pravnuk Přemysla Otakara I., jako památku na usmíření s vratislavským biskupem. Chtěl ho nechat zasvětit sv. Bartoloměji, ale při stavbě byl nalezen kořen, který měl tvar kříže.

Biskup prohlásil, že se jedná o znamení z nebes, a rozhodl, že kostel ponese název svatého Kříže. Jindřich IV. tedy nechal postavit jeden kostel ve sklepě a druhý v patře.

Foto: Jan Herget, Právo

Katedrála sv. Jana Křtitele

Stezka minulosti

Od univerzity kolem kostela sv. Vincenta a sv. Jakuba až po klášter uršulinek vede Stezka minulosti. V chodníku je zasazeno 18 bronzových desek, ty připomínají nejdůležitější data spojená s dějinami města. Prvním milníkem je rok 1000, kdy bylo založeno biskupství, následuje datum vpádu Mongolů a stezka končí rokem 2012, kdy se ve Vratislavi konalo Mistrovství Evropy ve fotbale.

Hala století a fontána

Co spojuje vilu Tugendhat a Halu století ve Vratislavi? Obě ukázky moderní architektury ze začátku 20. století jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Hala století byla postavena podle revolučního projektu Maxe Berga mezi roky 1911 a 1913. Max Berg se rozhodl použít při stavbě železobeton.

Tento materiál mu umožnil navrhnout kopuli s tehdy největším průměrem na světě. I když statické výpočty byly ověřeny čtyřmi dalšími architekty, měli dělníci strach rozebrat dřevěnou konstrukci podepírající betonovou stavbu. Legendou se stala vzpomínka na architekta, který za zlatou minci přesvědčil kolemjdoucího, aby odstranil první šroub z dřevěné konstrukce. Teprve když se ukázalo, že betonová kopule pořád stojí, vrátili se dělníci k rozdělané práci.

Afrykarium v zoo

Zoologická zahrada ve Vratislavi má 150letou tradici. V největším pavilonu je zvířatům k dispozici více než 12 tisíc kubíků nádrží. Afrykarium je rozděleno do několika částí: na pláž a korálové útesy v Rudém moři, údolí Nilu, na Velkou příkopovou propadlinu, Mosambický průliv, na Pobřeží koster (severní Namibie) a Konžský deštný prales. Zvířata můžeme pozorovat shora nebo díky velkým proskleným stěnám bazénů i pod vodou. Narodila se tady dvojčata kapustňáků, tučňáci a nedávno i hrošík.

Foto: Jan Herget, Právo

Vodní část Afrykaria

Hydropolis

Víte, že většina trubek ve městech byla až do 19. století dřevěných? Víte, že na dně moří a oceánů spočívá kolem dvou miliónů vraků? Víte, že podle statistik bude v roce 2050 v oceánech více kilogramů umělé hmoty než ryb? Na první pohled se může zdát, že v muzeu vody bude nuda.

Zdání však klame. Hydropolis je umístěno v příhodném místě – v bývalé vodárně, v budově, kde se voda čistila přes pískové filtry. Multimediální výstava zahrnuje osm tematických okruhů. Můžete si sednout do ponorky, zjistit, jak se rozvíjel systém městského vodovodního potrubí, projít vodní párou nebo relaxovat hluboko pod hladinou moře. Dospělí zaplatí 27 zlotých za lístek.

Oderský bulvár

Na kilometrovém úseku podél Odry se dá odpočívat na lavičkách, prohlížet si sochy nebo se projet na kole. Po revitalizaci bulváru Dunikowského se otevírají další úseky podél Technické univerzity a mezi mosty Přátelství a Grunwaldzký. Vratislav se tak stane městem s nejdelšími odpočinkovými zónami kolem řeky v Polsku.

Foto: Jan Herget, Právo

Ulice města zdobí téměř tři stovky bronzových trpaslíků.

Hudební scéna

Vratislav je vyhlášeným kulturním centrem. Celoročně zde probíhá Ethno jazz festival, v listopadu začíná Industrial festival a v dubnu se koná oblíbený Jazz nad Odrou. Mezi vyhlášené kluby patří Stary Klasztor, Vertigo (jazz) nebo Pieśniarze, kde vystupují písničkáři z Vratislavi a okolí. Vratislav má co nabídnout i milovníkům klasické hudby. Před příjezdem si rezervujte lístek do Narodowe forum muzyki nebo Vratislavské opery.

Foto: Jan Herget, Právo
Válka o pivo
Vratislav a bohaté Slezsko odpradávna přitahovaly válečné konflikty. O husitských válkách, třicetileté válce nebo o Slezských válkách slyšel asi každý. Možná si z hodin dějepisu pamatujete i bramborovou válku z 18. století. Je ale možné bojovat o pivo? Samozřejmě že ano! V dějinách Vratislavi jedna taková válka proběhla. Vše začalo kvůli penězům, přesněji kvůli ziskům z rozvážení piva do vratislavských hospod.
Na konci 14. století začala v několikatisícové Vratislavi růst moc církve. Monopol na obchodování s pivem ale drželo město. Jedno z nejlepších piv bylo tenkrát to świdnické. To se prodávalo v různých evropských městech ve „značkových hospodách”, které na něj měly výlučné právo.
Tak tomu bylo i ve Vratislavi, kde se ve sklepech radnice nacházela hospoda, která se dodnes jmenuje Piwnica Świdnicka. Podle některých historických pramenů se jedná o nejstarší hospodu v Evropě.
Prelátem vratislavské kapituly byl v roce 1380 Jindřich VIII. Těsně před Vánocemi mu jeho bratr, legnický kníže Ruprecht, poslal jako dárek vůz plný sudů výtečného świdnického piva. Duchovní byl nemile překvapen, když podle usnesení městské rady byl vůz zadržen a veškeré pivo bylo zabaveno. Radní argumentovali tím, že se pivo ocitlo na území města nelegálně, bez jejich svolení. Zároveň důrazně odmítli vydat náklad duchovním. Rozhodnutím preláta bylo město exkomunikováno a ve vratislavských kostelech se přestaly sloužit mše.
K vyhrocení situace došlo v červnu 1381, kdy hlavní město Slezska navštívil český král Václav IV. Lucemburský. Český král přijal hold od slezských stavů, ale nebyla odsloužena mše, která byla důležitou součástí slavnosti. Rozhněvaný král rozkázal obsadit církevní majetek. Konflikt přerostl do války s duchovními. Situaci se pokusil uklidnit papež Urban VI., vyjednávání trvalo bezmála rok a skončilo smírem. Klatba byla odvolána a biskupové si mohli pro svou potřebu dovážet vlastní pivo. (JH)

Bary za pár zlotých

V polských městech se již několik let objevují nové bary, které mají v nabídce jídlo a pití za 4 nebo 8 zlotých (zlotý je 6 Kč). Za 4 zloté dostanete malé pivo, vodku, okurky, za osm zlotých pak bigos, boršč, tatarák nebo gzik. Bary mají často otevřeno po celou noc. Kolem Rynku a na Rynku samotném se nachází několik těchto barů, za návštěvu stojí: Bistro Przemysłowe, Łubu Dubu, Ambasada Wódka Bar.

Z česko polských hranic (např. Harrachov, Náchod, Opava) trvá cesta do Vratislavi přibližně dvě a půl hodiny. Ve směru od Opavy se za zpoplatněný úsek dálnice A4 platí kolem pěti zlotých.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám