Článek
Historie poznaňských svatomartinských rohlíků – o rohlíčcích nemůže být při monstrózních rozměrech vůbec řeč – sahá do poloviny 19. století. K úplnému pochopení místní tradice je ale nutné vyrazit ještě hlouběji do historie, a to k samotnému sv. Martinovi.
Šlo o římského vojáka žijícího ve 4. století, který podle legendy rozetnul ve dví svůj plášť, aby se o něj podělil s žebrákem. Nevídaný akt se stal symbolem nesobeckosti a z Martina později učinil mimo jiné patrona válečných veteránů, vinařů či cestujících. Ale zpět do mladších dějin.
Říká se, že prvního pekaře, který sladkou dobrotu upekl, inspirovalo kázání v kostele. Kněz při něm vyzýval obyvatele města k dobročinnosti a k ochotě podělit se s chudými. Pekaři, údajně se jmenoval Valentin, se měl později ve snu zjevit právě svatý Martin, jak dává polovinu svého pláště žebrákovi. Valentin proto další den napekl rohlíky, polovinu z nich prodal a tu druhou rozdal.
Rohlíky mají tvarem připomínat podkovy.
Tradice přetrvala dodnes. Často za ní ale může být spíše než dobrotivost čistá pragmatičnost. Rohlíky jsou totiž naprostou kalorickou bombou, a tak je vhodné se o břímě společného tloustnutí s někým milostivě podělit.
Zábavná show v muzeu
Poznaňský svatomartinský rohlík má ve městě i své muzeum. Vstup do něj se nachází hned za Starým rynkem, krásným hlavním náměstím. Nejde ale o muzeum v pravém slova smyslu, protože historické exponáty v něm návštěvníci nenajdou. Zábavná show v podání dvou místních pracovníků místo toho nabízí interaktivní exkurzi do historie sladké dobroty.
Dojde na legendu o svatém Martinovi i na pekaře Valentina, několik zájemců si bude moct přípravu sladkého pečiva tvarem připomínajícího croissant i vyzkoušet.
Pravé svatomartinské rohlíky musejí být z margarínu, pekaři je ale vyrábějí i z másla. Ty jsou pak samozřejmě dražší.
Svatomartinský rohlík má ochrannou známku, a tedy striktně dané ingredience. Vyrábí se z takzvaného plundrového těsta, které je kombinací kynutého a listového těsta, a podobně jako pro druhé zmíněné je tu zásadní překládání vrstev.
Zajímavostí je, že podle tradiční receptury se na výrobu nesmí používat máslo, ale margarín. A to je poměrně kontroverzní. Někteří pekaři proto postup nedodržují a dělají rohlíky po svém z kvalitnějších surovin. Pak už je ale nemohou prodávat jako ty „pravé“.
Starý rynek v Poznani je jedním z nejhezčích polských náměstí.
Náplň čtvrtkilové dobroty se tvoří z bílého máku a ořechů. A navzdory tomu, že Poznaňští v sobě mají německou spořivost, rohlíky rozhodně nešidí. Makovo-ořechová náplň musí z pečiva skoro vytékat, navrch se pak ještě dodají tekuté kalorie v podobě cukrové polevy a rovněž dalších nasekaných ořechů.
Kilogramy tělesné váhy naskakují už jen při pohledu na tuhle sladkost, která by se pro svoji vulgárnost skoro měla konzumovat až po 22. hodině.
Rohlík mohou turisté ochutnat nejen během svátku sv. Martina. Narazit na něj lze celoročně v některých pekařstvích kolem Starého rynku. Zakousnuti do sladkého těsta a ještě sladší náplně pak mohou návštěvníci obdivovat pestrobarevné domečky jednoho z nejhezčích polských náměstí. Anebo ho mohou několikrát oběhnout kolem dokola, aby vysoký energetický příjem alespoň trochu vyrovnali.
Lodž rozkvétá před očima. Polský Manchester těží i ze své jinakosti
