Odpočinek mezi zelení. Stromové kaple lákají stále více Čechů

O tom, že procházky v lese mají blahodárné účinky na zdraví, není pochyb. Nyní se k nim připojuje relaxace v přírodních svatyních. Stromové kaple a katedrály jsou jednou z forem takzvaného landartu, tedy uměleckého směru, který vznikl v 60. letech 20. století v USA.

Umělci tehdy byli unaveni moderními technologiemi a svoji tvorbu přenesli z ateliérů ven do přírody. Svá díla začali tvořit z přírodních materiálů, třeba z hlíny, větví, mechu nebo kamenů a s respektem k danému místu i s důrazem na ekologii.

Stromové kaple jsou novodobou formou sakrální architektury v krajině. Tvoří je stromy vysazené blízko sebe, které určují typický tvar svatostánků. Postupem času vytvoří kmeny sloupy a proplétající se větve klenbu.

Živé kaple v naší krajině založili krajinářští architekti Hana a Daniel Matějkovi. Na workshopu v podhůří Orlických hor objevili v zaniklé sudetské osadě místo, kde původně stála modlitebna.

Její obrysy označovaly jen mohutné lípy a jírovce. Napadlo je, že svatostánek nemusí tvořit jen pevné zdi. Že to mohou být živé organismy, které se postupně mění, rostou a vytvářejí duchovní prostor.

První stromovou kapli realizovali Matějkovi na kopci v Nové Lhotě na Hodonínsku. Ihned se stala oblíbeným cílem s výhledem do všech světových stran.

Scenerie se otevírají i na Holém vrchu nedaleko dřevěné rozhledny u Radějova kousek od Strážnice, kde byla umístěna kaple Ve Větru. Tvoří ji kruh jedenácti jeřábů břeků navazující na zdejší tradici.

Ve druhé polovině 16. století se v Českém království začaly sázet jeřáby oskeruše a dařilo se jim hlavně na jihovýchodě Moravy. Časem se dostaly mezi ohrožené druhy dřevin a byly na vymření. Naštěstí skupina nadšenců začala stromy na Slovácku znovu vysazovat a propagovat. Jejich zásluhou byla vybudována naučná Oskerušová stezka, jež vede na Holý vrch.

Vnitřní zklidnění najdou lidé ve stromové kapli Ve Hvězdách na kraji Lanžhotu na Břeclavsku. Pořádají se tu bohoslužby a jsou vítáni i ti, kteří nechtějí chodit do kostela. V kruhu jedenácti dubů najdou místo, kde mohou rozjímat.

Ojedinělý projekt, takzvaná florální katedrála, pak vznikl poblíž Valašského Meziříčí pod vrcholem kopce Helštýn. Celkem 57 jabloní, topolů a dubů vytvoří časem zelený chrám coby oslavu posvátných hájů a lesů, které naši předci uctívali. Katedrálu doplňuje květnatá louka a arboretum starých odrůd ovocných stromů – jabloní, hrušní, slivoní a třešní.

Kaple Věčného pramene v Brně – Medlánkách nahradila klasický kostel, který obyvatelům městské čtvrti chyběl. Přírodní svatostánek leží nad údolím s několika studánkami a je osázen osmnácti buky lesními. V budoucnu by měl být vybaven dřevěnými či kamennými lavicemi a oltářem.

Čarovné svatyně jsou často zasvěceny přírodním prvkům. Stejně je tomu na malebné louce mezi Pohořím a Všení na Turnovsku, kde byla na Den Země 22. dubna 2017 založena Sluneční kaple. Má kruhový tvar, který určují hustě vysázené habry, a průměr 6,96 metru, což je zhruba dvě stě milionkrát méně než průměr Slunce. Osm oken ve stěnách symbolizuje planety Sluneční soustavy a stylizovaný oltář směřuje na jižní stranu.