Ochrana přírody je nad rozvojem obcí, bouří se lidé na Šumavě a v Českém Švýcarsku

Novinkám to potvrdila starostka Strážného na Prachaticku Jiřina Kraliková s tím, že podle zmíněných obcí dopis od ředitelů národních parků poškozuje občany žijící na území parku a zkresluje některé informace.

„Denně se díváme na rozpadající lesy. Některé informace o obnově lesa, které ale neplatí pro celé území národního parku, jsou zavádějící, protože není jisté, že za 80 až 100 let budou na místě původních lesů vzrostlé živé lesy, tak jako zde byly, když národní parky byly vyhlašovány. Části dopisu, kde se chlubí národní parky skvělými výsledky v ochraně přírody, jsou naprosto matoucí,“ stojí v prohlášení obcí.

Ředitelé všech čtyř českých národních parků (NP) varovali poslance před tím, že novela zákona by mohla ohrozit účinnou ochranu přírody. Plánovaná úprava zákona by podle ředitele NP Šumava Pavla Hubeného mohla ohrozit zařazení národního parku Šumava do skupiny světově uznávaných parků, kam patří například americký Yellowstone nebo Serengeti v Tanzanii.

„Dopisem chceme deklarovat, že my obce máme právo být v národním parku a mít právo na trvale udržitelný rozvoj, protože sem patříme. Byly jsme tu dříve než národní parky a zajišťovaly jsme správu daného území,“ stojí v prohlášení obcí.

Šumavský národní park vznikl v roce 1991 a rozkládá se na ploše více než 680 kilometrů čtverečních na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Nyní se nesmí zasahovat přibližně na 45 procentech území parku. Do roku 2060 by bezzásahová zóna měla narůst na 75 procent rozlohy. Národní park České Švýcarsko má rozlohu 79 kilometrů čtverečních. Klidová území zabírají 16 procent plochy.

„Za státní peníze byly šumavské lesy a lesy v národním parku České Švýcarsko ponechány žíru kůrovce jen tak a nikdo za to nenese odpovědnost. V národním parku České Švýcarsko obce soustavně upozorňovaly na stav suchého lesa, dokonce jim bylo sdělováno, že suché dřevo nehoří, až vznikl požár, který byl téměř neuhasitelný,“ uvádí obce v prohlášení.

Správa národního parku Šumava také v minulých dnech vydala tiskovou zprávu, kde tvrdí, že park se mílovými kroky blíží k mezinárodnímu uznání, jaké má například právě Yellowstone nebo Serengeti v Tanzanii. Cílem je podle ředitele Pavla Hubeného bezzásahovost na 75 procentech parku. To je však vize na desítky let.

Mluvčí Jan Dvořák uvedl, že bezzásahová území by se měla postupně rozšířit ze současných 43 procent na 52 procent v roce 2035. „75 procent je skutečně cíl možná na desítky let. Přesto považujeme tento záměr za zásadní,“ podotkl mluvčí Správy NP Šumava Dvořák. Pokud by se bezzásahová území už nyní razantně rozšířila, přišel by národní park Šumava i o zásadní příjmy z těžby dřeva.