Článek
„Vilu jsem pořizoval se záměrem přestavby na nájemní byty a kino jsem dostal návdavkem. Ale nakonec právě kino asi rok poté ovládlo celou tu myšlenku,“ líčí podnikatel Jan Hendrych.
Postupně se totiž rozhodl vše propojit do jednoho celku. „Zbourat kino by byla škoda, asi to nemám v DNA. Nakonec jsme s panem architektem vymysleli, aby to mělo společné funkce,“ vysvětluje.
Jan Hendrych, který dříve pracoval jako korporátní manažer, se i vlivem rodinných okolností vrátil domů na Žďársko a po rodičích převzal penzion v areálu žďárského zámku. I ten je hodně netradiční, protože vznikl z ruiny někdejší kaple. „Když už jsem byl zpátky, tak jsem se rozhodl, že to v Novém Městě dotáhnu. Čtyři roky jsme si hráli s vilou, pak jsme si dali rok pauzu a teď už čtyři roky makáme na kině,“ zmiňuje.
O přeměně kina nemluví jako o rekonstrukci, ale spíše o revitalizaci. „Je to trošku punk. Všechno, co tady bylo, jsme nějak použili. Například v baru je původní pult šatnářky nebo skříňky na plakáty, v nichž teď budou stát lahve s alkoholem,“ ukazuje.
Budovu kina na ulici dříve označovaly dva vývěsní štíty. „Oba jsme zachránili. Jeden jsme použili v původním stavu i s oprýskaným nátěrem na baru, druhý jsme zrenovovali a visí nade dveřmi,“ zmiňuje ikonické poutače. Podle loga si tvůrci kina dokonce nechali na míru vytvořit font a postaví na něm celou grafiku.
Stěna z luxferů dala zabrat
Už při příchodu nelze přehlédnout obloukovou stěnu z luxferů. Zatímco dřív pouze oddělovala chodbu pro promítače a byla vidět pouze zvenčí, teď rozsvítila celý prostor baru.
„To byl největší počin. Z původní stěny se daly použít jen asi tři luxfery, jinak byly popraskané. Naštěstí jsme sehnali po bouračkách tisíc luxferů ze stejné doby a fabriky. Postupně jsme je očistili a vrátili do tohoto půlkruhu, což byla strašná práce, celá výměna zabrala asi tři měsíce, ale podařilo se,“ líčí Hendrych.
Přerod je znát i v promítací kabině. Jedna ze dvou původních promítaček už stojí jako dekorace na chodbě před sálem a nahradila ji digitální promítačka. „Nakonec jsme sehnali více peněz a pořídili si lepší techniku, než jsme plánovali,“ prozradil podnikatel.
Původní sál, kde se promítalo do roku 2013, byl pro více než 300 lidí, dnes je kapacita zhruba poloviční. „Ale vzhledem k tomu, že chceme být malé účelové kino, bude kapacita většinou jen pro 85 lidí. To umožní polovinu sedaček nastavit opačně, aby si mohli diváci dát nohy nahoru,“ vysvětluje Hendrych, jak divákům zvýší komfort.
Někteří návštěvníci možná budou tápat při využití toalet. Muži, ženy a vozíčkáři se budou orientovat čistě podle filmových plakátů na dveřích.
O nové atrakci, kterou bude Hendrych a jeho tým postupně zprovozňovat, mluví jako o kinohotelu. „Je to spojení tří funkcí - kina, baru a hotelu v jednom celku, všechno bude přístupné přes jedny dveře,“ popisuje.
Jako první se otevře za pár dní bar, na konci října i kino, někdy začátkem příštího roku i ubytování. Ve vile jsou tři nájemní byty, z nichž by mělo v budoucnu vzniknout devět pokojů, ale na pozemku za kinem postavil developer přístavbu s pokoji.
Vizí je provozovat kino jako eventový hotel zaměřený na víkendy pro cinefily (člověk hluboce milující film - pozn. red.). „Zatím jsem takový formát nikde neviděl,“ poukazuje. Akce včetně běžných promítání ve všední dny budou pochopitelně zaměřené i na místní publikum, primárně se však tvůrci nechtějí zaměřovat na premiérové filmy. Hendrychovy aktivity už na sebe nabalují další záměry, ozvali se mu dokonce hned dva zájemci o provozování filmového klubu.
