Nizozemský Haag je doslova prošpikovaný památkami

Budova v novorenesančním stylu byla postavena hlavně díky penězům filantropa Andrewa Carnegieho. Slavnostně ji otevřeli roku 1913, stojí na okraji města, které je třetím největším v Nizozemsku.

Přestože hlavním městem země je obrovský Amsterdam, všechny důležité instituce sídlí právě v Haagu. Bohatství ze zámořského obchodu se odrazilo ve většině měst, výstavnost domů ukazovala na poměry majitelů, mezi nimi hraje Haag prim.

Při krátké návštěvě jsem si mezi paláci a honosnými měšťanskými domy připadal jako ve směsi našich měst, kde na vás ze všech stran vykukuje historie, pokud ji tedy nenarušily různé architektonické pitoresknosti.

Taky momentální rozkopanost ulic v centru maně připomenula domácí problémy, ale tady vše odsýpá, nikdo si nedovolí narušit běh města na dobu delší než nezbytně nutnou.

Sídlo všech důležitých institucí

V Haagu, bývalé vsi s názvem die Haghe (Plot), se vše odvíjí od Binnenhofu, tedy vnitřního nádvoří (momentálně se část rekonstruuje), které je již od 13. století důležitým politickým centrem. Tady si začali stavět princové z Oranžského rodu své paláce, k nim se přidala přední šlechta, poté diplomaté reprezentující evropské panovnické dvory.

Prvním, kdo zde sídlil, byl holandský hrabě Floris IV. a jeho syn Vilém II. V roce 1446 se stal Binnenhof místem zasedání parlamentu, od té doby je s malou přestávkou stále k tomuto účelu využíván.

Při mé návštěvě byla bohužel velká část objektu uzavřena pro veřejnost. Takže jsem neviděl Rytířský sál, který je v nejstarší stavbě komplexu.

Skvosty malířského umění

Na pořádnou prohlídku města by to chtělo aspoň týden, když máte málo času, váháte, zda se projít ulicemi se směsicí architektonických skvostů, nebo se vnořit například do útrob galerie v paláci Mauritshuis.

Tu nemůžete minout, sousedí s vládním palácem, původně se jednalo o sídlo hraběte Johana Mauritse. Hrabě Maurits Oranžsko-Nasavský si nechal půvabný palác postavit, když skončil na postu brazilského guvernéra.

V paláci dostavěném roku 1644, kam je dobré si pořídit časovou vstupenku, což se týká i většiny velkých muzeí a galerií, jsou vystaveny světoznámé malířské skvosty - lákadlem je Vermeerova Dívka s perlou (obraz je znám i pod názvem Dívka s perlovou náušnicí). Je symbolem, najdete ji v mnoha variacích na různých upomínkových předmětech. Dalším tahákem je Rembrandtova Anatomická lekce doktora Nicolase Tulpa nebo Veselá společnost od Jana Steena.

Tři podlaží doslova přetékají obrazy, u některých chybějí popisky, ale informátoři vám díla dohledají.

Parlamentní budovy obklopují nádvoří, zadní trakty jsou obráceny k velkému bazénu s vodotryskem. Na břehu se pořádají bleší trhy, pestrá směsice všeho možného kombinovaná stánky s občerstvením. Tady se mi líbilo z Haagu nejvíce.

Sednout si a jen se dívat

Sednout si opodál blešáku, spíš galerie pod širým nebem, k dobře chlazenému heinekenu a něco k tomu přikusovat a přitom pozorovat cvrkot kolem.

Pak se zase ponořit do ulic s domy, projít jedinou zastřešenou pasáž v Nizozemsku z 19. století, kde je řada specializovaných obchodů, například s deštníky nebo plnicími pery. Vyfotit si sochy například vévody Viléma I. Oranžského nebo se obdivovat pojízdnému orchestrionu.

V muzeu De Gavenpoort (Vězeňské bráně) je muzeum vězeňství a mučících nástrojů.

Zde na základě podezření ze spiknutí proti princi Mořicovi věznili starostu města Cornelise de Witta. Když ho neusvědčili, byl v roce 1672 propuštěn společně se svým bratrem, rozzuřený dav je ale ubil k smrti.

Královna má kanceláře v paláci Noordeine, odtud jezdí ve zlatém kočáře na zahájení zasedání parlamentu do Binnenhofu.

Haag se musí zažít, má neopakovatelnou atmosféru, ale to se dá říct o většině nizozemských měst.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Cestovní kanceláře a agentury