Na Ukrajině udělali muzeum z bývalé tajné vojenské základny

Základna strategických jaderných sil u Pervomajsku je jediné muzeum na světě, které široké veřejnosti představuje sovětské jaderné zbraně. Raketové střely, jejichž výroba a údržba vyšla srovnatelně s rozpočtem středně malého ruského města, se staly turistickým cílem.

Za přiměřené vstupné 15 hřiven (cca 33 korun) si návštěvníci prohlédnou jaderné raketové střely a hlavice, automobily používané pro jejich transport, ukázky, jak se plní a instalují rakety, jediné jaderné silo na Ukrajině, podzemní komunikační tunely a kompletní velitelský můstek umístěný 40 metrů pod zemí. Jeho poloha mu zajišťuje přežití jaderného útoku a samostatnou nezávislou funkčnost po dobu 45 dnů.

Muzeum ukrývá takové relikvie, jako jsou staré vyřazené rakety R-12 Dvina (v kódu NATO R-12 Sandal), stejný typ raketových střel byl nasazen na Kubě během Karibské krize.

"Všechno je tu unikátní. Jsou tu opravdové odpalovací rampy, které se před několika lety používaly. Vše, co patří k mezikontinentálním balistickým střelám, najdete zde," řekl Mykhailo Kametskov, průvodce muzea. Otevřeno bylo na místě tajné základny nedaleko Pervomajsku, asi 300 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva.

Nejunikátnějším exponátem je notoricky známá mezikontinentální balistická střela R-36 (v kódu NATO SS-18 Satan). Střela má na výšku 34 metrů a váží 211 tun. Nese deset hlavic s dosahem 15 000 kilometrů.

"Satan byl nejobávanější raketou na světě. Především byla nejsilnější, dodnes neexistuje žádná podobná raketa. Nikdo nebyl schopný toto zopakovat. S deseti hlavicemi a 40 klamnými cíli má 500krát ničivější sílu než uranová bomba, která dopadla v Hirošimě," popsal Kametskov.

Do muzea v současnosti míří lidé z celého světa. Návštěvníci si mohou dokonce prohlédnout a sáhnout na slavné spouštěcí "červené tlačítko", které je ve skutečnosti bílé. Zájemci si toto potěšení mohou vyzkoušet přímo na hlavním panelu velitelského můstku.

Když se muzeum otevíralo, byli jeho prvními návštěvníky rodinní příslušníci důstojníků, kteří pracovali ve Strategických jaderných silách. Byla to pro ně první šance prohlédnout si přísně tajnou práci jejich manželů a synů, kterou dělali léta.

Když se Sovětský svaz roku 1991 rozpadl, byla Ukrajina státem s třetím největším arzenálem jaderných zbraní na světě. S 1900 jadernými hlavicemi byl její arzenál větší, než měla Británie, Francie a Čína dohromady.

Ukrajina vlastnila na svém území 220 strategických zbraní. Například raketu SS-19 Jehlový podpatek (v kódu NATO UR-100N), SS-24 Skalpel (v kódu NATO RT-23 Molodets), mezinárodní balistické střely a strategické bombardéry.

Dne 30. října roku 2001 bylo zničeno poslední jaderné raketové silo pro střelu SS-24 skalpel (v kódu NATO RT-23 Molodets) nedaleko ukrajinského Pervomajsku. Jednalo se o poslední krok k slibu upustit od jaderných zbraní.

Rozhodnutí Ukrajiny vzdát se jaderných zbraní vychází z výsledků jednání s USA a Ruskem. V Kyjevě roku 1994 bylo odsouhlaseno odstoupení od jaderného arzenálu a přistoupení na smlouvu o nešíření jaderných zbraní výměnou za záruku bezpečnosti. Jako kompenzaci získala Ukrajina vysoce cenný uran z jaderných hlavic, a pomoc při demontáži raket, bombardérů a jaderné infrastruktury na svém území.