Článek
Zeměpisná blízkost Itálie rozhodujícím způsobem poznamenala charakter místní kuchyně a italská televize naučila mnoho Malťanů dalšímu jazyku.
Mlčenlivá Mdina
Svatojánští rytíři, kteří přišli na Maltu z Jeruzaléma přes Kypr a Rhodos, pronásledováni otomanským vojskem, dotvořili Maltu do její současné podoby. Učinili z ní pevnost vojenskou a také pevnost křesťanství. Malta se pyšní tím, že má prý 365 kostelů.
Tento údaj je používán již mnoho let, přestože skoro každým rokem někde vyroste kostel nový. Poté, co Malta připadla svatojánským rytířům, ti se usadili na pobřeží, kde měli vhodné přístavy pro své loďstvo.
V různých dobách spravovali Maltu Féničané, Římané, Arabové, Španělé, rytíři řádu sv. Jana, pak chvilku Francouzi a naposledy Britové
Uražená maltská šlechta, odsunutá z mocenského výsluní, zůstala v Mdině, původní metropoli, a svou uraženost dávala najevo asketickým způsobem života. Žádné slavnosti a veselice – mlčenlivé město.
Uvnitř hradeb žije jen pár stálých obyvatel, vjezd motorových vozidel je tam zakázán, takže když odpoledne odejdou turisté, zůstává Mdina i dnes mlčenlivým městem. Za vidění stojí hlavně katedrála se stříbrným křížem, který až z Jeruzaléma přivezli rytíři sv. Jana, a s ikonou, kterou prý namaloval apoštol Lukáš.
Barvitý a různorodý ostrov
Z městských hradeb je výhled na velkou část poměrně placatého ostrova. Zatímco v hlavním městě – Vallettě – má člověk dojem, že Malta je prostě jenom skála, cestou do Mdiny i při pohledu z hradeb uvidíte, že na ostrově je i zeleň – ovocné sady, zeleninová políčka, vinohrady.
Chce to však vytáhnout paty, aby člověk získal o Maltě jasnější představu a zjistil, že je to ostrov velice barvitý a různorodý. Maltské souostroví sestává ze tří ostrovů. Největší je Malta se 370 tisíci obyvateli, druhý je Gozo, kde žije na 70 čtverečních kilometrech asi 30 tisíc lidí.
V osm kilometrů širokém průlivu mezi nimi obeplouvají trajekty ostrov Comino, na němž trvale pobývá kolem patnácti lidí. Gozo je kopcovitější a zelenější než Malta. Díky tomu se tam v minulosti výborně dařilo zemědělství a jeho produkce se z velké části vozila na Maltu.
jedna z ulic Valletty
Sady, políčka a zeleninové záhony jsou tam k vidění i dnes. Maltskému zemědělství se v globalizovaném světě už moc nedaří, protože italská zemědělská produkce je i s dopravou levnější, než ta místní.
Jednodenní návštěvník Goza toho moc nestihne. Navštíví hlavní město Victoria, prehistorický chrámový komplex Ggantija, jeskyni v níž nymfa Kalypso držela sedm let v zajetí Odyssea a shora pohlédne na blízkou písčitou pláž Ramla.
Pak se jede k mořskému oknu, kde na skalách rostou houby, které ve středověku nahrazovaly penicilín. Poté zpět do Victorie, prohlédnout si katedrálu v Citadele, na trajekt a zpátky na Maltu.
Pláží tam mnoho nenajdete
Malta je prázdninovým cílem pro zvídavé. Nicméně, když už tam člověk v letním vedru zavítá, je dobré vědět, že na ostrovech je také několik pláží, na nichž je možné si od poznávání odpočinout. Oficiální průvodce uvádí, že pláží je 27. Těch, které stojí za řeč, je ale mnohem méně.
Mellieha (na snímku) v severovýchodní části Malty je nejdelší a nejpopulárnější. Moře je tu klidné, vstup do vody pozvolný, místo je vhodné pro děti.
Golden Bay je na západní straně Malty a patří rovněž k velmi oblíbeným. Její nevýhodou je, že je poněkud odlehlá. Tam, kde začíná hlubší voda, bývají silné proudy.
Pláží tam mnoho nenajdete
Gnejna je kousek na jih od Golden Bay. Je menší a ne tak přitažlivá.
Armier a Paradise jsou dvě menší pláže na severním cípu Malty, odkud vyplouvají trajekty na ostrov Gozo.
Ramla je krásná písčitá pláž na ostrově Gozo.
Více na: www.mzv.cz, www.malta- info.cz, www.visitmalta.com, www.guild.cz, www.maltadirect.com
