Malebnou anglickou vesnici ničí jednodenní výletníci. Někteří močí do živých plotů

Region Cotswolds byl mezi turisty vždy oblíbený díky své venkovské malebnosti. Teď ale cestovní ruch mnoha zdejším obcím, včetně Bourton-on-the-Water, spíš přidělává starosti. „Jsme nádherná typicky anglická vesnice s bohatým dědictvím, které chtějí lidé vidět,“ tvrdí Charlotte Joynesová, předsedkyně místního sdružení Bourton Residents Voice, které vzniklo za účelem řešení rostoucích problémů.

„Chceme s návštěvníky naši obec sdílet, ale ty hordy lidí, které k nám teď míří, nás spíš ničí. Už to není ta krásná vesnice, jak si mnozí myslí. Je to spíš Blackpool-on-the-Water,“ dodala Joynesová v narážce na přímořské město Blackpool, které dlouhodobě čelí sociálnímu úpadku i problémům s chátrající infrastrukturou.

Obzvlášť v létě láká obec návštěvníky, odhadem jich denně přijede mezi pěti až deseti tisíci. Mohou se totiž zchladit v místní průzračné říčce Windrush, přes níž se klenou půvabné kamenné mosty. Odtud také to srovnání s Benátkami. Podle Independentu ale podél vody není pro množství rozložených piknikových dek a kempingových židliček skoro vidět tráva.

Obyvatelé tvrdí, že cestovní ruch se od covidu značně proměnil, návštěvníci v obci prakticky za nic neutrácejí, takže nepodporují místní ekonomiku a jen za sebou zanechávají nepořádek.

„Přijíždějí s vlastním jídlem na piknik a jediné, co kupují, je zmrzlina. Využívají aplikace, aby našli bezplatné parkování, čímž nám ucpávají ulice. Parkoviště pro autobusy je zavřené, a tak nastal naprostý chaos, kdy autobusy parkují v ulicích přímo před domy,“ konstatovala Joynesová.

Místní si stěžují, že návštěvníci navíc využívají živé ploty okolo domů namísto toalet. Někteří kvůli suvenýrům zase rozebírají zdejší typické kamenné zídky, tradičně postavené bez použití cementu, malty či jiného pojiva.

„I sami turisté naříkají kvůli dalším turistům v Bourtonu. Už to není naše vesnice,“ postěžovala si předsedkyně spolku, který volá po okamžitém zásahu. Měla by začít platit omezení, co se týče parkování i příjezdu autobusů. „Chceme, aby k nám lidé přijížděli s respektem. Jsme malá vesnice se čtyřmi tisíci obyvateli a už to nezvládáme. Potřebujeme zanechat něco budoucím generacím,“ uzavřela Joynesová.