Hlavní obsah

Lisabon s plným žaludkem a úsměvem na rtech

Právo, Taťána Marenčíková

Portugalci mají přísloví, že smutek dluhy neplatí. Zakořeněné je v nich stejně jako láska k lahodnému jídlu a dobrému vínu. Zemi národu, který má touhu po objevování v DNA, je nejlepší začít poznávat právě v hlavním městě, kde se na většinu míst dostanete bez potíží pěšmo. A kde jinde začít než v umělecké čtvrti Alfama. Najdete zde působivý street art inspirovaný národním hudebním stylem fado, a hlavně vyhlídku svaté Lucie s dechberoucím lisabonským panoramatem.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Památník objevitelů je jedním ze symbolů Lisabonu.

Článek

Klenutá chodba hned pod vyhlídkou vám pomůže pochopit historii města – navíc stravitelnou a populární formou komiksu. Kuriózní je, že chodba návštěvníky dovede až k veřejným toaletám, což se může hodit.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

Vyhlídka sv. Lucie je oblíbená mezi místními i turisty.

Barevné malůvky informují o portugalských námořních objevech, ale také o všech zásadních dějinných událostech včetně ničivého zemětřesení z listopadu 1755. Za zhlédnutí určitě stojí. Právě tato katastrofa, následovaná požáry a vlnou tsunami, totiž formovala dnešní podobu města.

Foto: Taťána Marenčíková, Právo

S historií města se v klenuté chodbě seznámíte prostřednictvím komiksů.

Kontroverzní Pombal

Z trosek Lisabonu, který byl do značné míry srovnán se zemí, totiž povstal národní hrdina, Sebastiao José de Carvalho e Melo, známý též jako markýz Pombal.

Právě on organizoval opětovné vybudování města. Markýz Pombal byl kontroverzní osobností portugalské historie, upřít se mu však nedá, že se zasadil o umělecký i ekonomický rozvoj země. V srdcích Portugalců má dodnes své místo, což dokazují četná ztvárnění státníka a lva, s nímž býval zpodobňován. Jednou z poct markýzi je i palác Chiado z 18. století, kde dnes turisté najdou restauraci a bar.

Foto: Taťána Marenčíková, Právo

Palác Chiado dnes slouží jako restaurace.

Přehlédnout byste neměli působivou zlatou sochu lva visícího ze stropu. Pod ní můžete připít nejen markýzi Pombalovi, ale každému, kdo si váš přípitek zaslouží.

Chodníček hrůzy

Další významnou lisabonskou památkou je hrad sv. Jiří. Původně maurská pevnost z 11. století láká k příjemné procházce ve středověkých kulisách a nabízí další vyhlídku na starou část Lisabonu.

Foto: Taťána Marenčíková, Právo

Lisabon s Mostem 25. dubna v pozadí

K vidění je odsud i řeka Tagus a červený most 25. dubna, který připomíná americký Golden Gate Bridge. Můžete se k němu vypravit a projít si interaktivní expozici, přibližující stavbu ocelového kolosu. Ti odvážnější se mohou nechat vyvézt na vyhlídku a projít se po proskleném nebo kovovém „chodníčku hrůzy“ osmdesát metrů nad zemí.

Portugalské hody

Skončit v Lisabonu pod mostem má výrazně pozitivnější nádech než jinde. Přímo pod tím červeným se totiž ve starých továrních halách nachází množství restaurací a barů, které jsou otevřené do pozdních nočních hodin. Místní gastronomii dominují čerstvé plody moře a porce jsou oproti českým obrovské. Ceny srovnatelné nebo i nižší.

Foto: Taťána Marenčíková, Právo

Portugalská kuchyně je založena na plodech moře.

Ujít si nenechte návštěvu tržnice v Campo de Ourique. Velikostně je podobná té v pražských Holešovicích, jen je stylovější a levnější.

Vyjma surových potravin se zde servírují i místní speciality a mají tu i vlastní značku vína. Dejte si krevety a tempurované fazolové lusky. Možná se vám k nim dostane i informace, že tato známá japonská úprava smažení v těstíčku ve skutečnosti pochází z Portugalska.

Koláčky s tajemstvím

Ochutnat musíte likér ginjinha a koláčky pastéis de nata. Nápoj vzniklý louhováním speciální odrůdy višní v alkoholu, cukru a koření zahřeje, ale do hlavy moc nestoupá. Říká se o něm, že léčí drobné zdravotní neduhy. Bary, kde servírují pouze višňovici, často v kalíšku z čokolády a s marinovaným ovocem, najdete po celém Lisabonu.

Foto: Taťána Marenčíková, Právo

Recept na tradiční koláčky se předává z generace na generaci.

Staré tajemství si naopak střeží výrobci pastéis – košíčků z listového těsta se žloutkovým krémem. Ty nejvyhlášenější v oblasti mají v podniku Pastéis de Belém. A fronta až za roh tuto pověst potvrzuje. Zvědavci mohou zhlédnout i část procesu ruční výroby. Recepturu na krém si majitelé předávají již od roku 1831 a bedlivě ji střeží. V současnosti ji znají pouze tři lidé.

Romantické tramvaje

Co se týče dopravy, k většině lisabonských lákadel jezdí typické starobylé tramvaje nazývané remodelato. Jezdí tu i mladší sestry těchto dřevěných „babiček“. Ale kdo se žlutou linkou 28 nesveze těmi nejužšími a nejromantičtějšími uličkami, přijde o kus městského kouzla.

Foto: Taťána Marenčíková, Novinky

Tramvaje jsou oblíbeným dopravním prostředkem i suvenýrem.

Jedna z tramvajových linek vede i do Belému, čtvrti s nejvýznamnějšími místními památkami. Mezi nimi nejen výškou vyčnívá Památník objevitelů.

Památník objevitelů

Původně byl postaven roku 1940, současný kolos z roku 1960 je jeho replikou. Stojí na místě, odkud mořeplavci vyplouvali za svými objevy. Padesát metrů vysoká skulptura znázorňuje příď lodi s posádkou slavných Portugalců. Na špici stojí Jindřich Mořeplavec, mecenáš zámořských objevů z královského rodu, následován kapitány a mořeplavci, jako byl třeba Vasco da Gama, objevitel Indie. Uvnitř památníku se nachází výtah, kterým se můžete nechat vyvézt na další vyhlídku.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Belémská věž přestála zemětřesení v roce 1755.

Na dohled od památníku se nachází Belémská věž, postavená v 16. století v manuelském stylu. Ostatně, ten je pro město typický. Jeho hlavními znaky jsou kroucené provazy, zdobné sloupy a žebrové klenby.

Klášter jeronymitů

Další památkou v manuelském stylu je nedaleký kláštěr jeronymitů z počátku 16. století, založený údajně králem Manuelem I. Portugalským. Dokončení monumentálního svatostánku se král již nedočkal, ale dílo pokračovalo pod záštitou jeho syna. V klášteře jsou dnes oba pohřbeni i se svými manželkami, stejně jako strůjce toho všeho, Vasco da Gama.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Klášter jeronymitů je postaven v manuelském stylu.

Pro suchozemce je téměř povinná návštěva oceanária, v Evropě jednoho z největších zastřešených. Ocení ho nejen děti, ale všichni milovníci podmořského života. V centru moderní dvoupatrové budovy najdete i množství pohodlných míst, odkud lze pozorovat žraloky, rejnoky a další živočichy. Cestu z oceanária si můžete zkrátit lanovkou.

Foto: Taťána Marenčíková, Právo

V oceanáriu si můžete i skvěle odpočinout.

Kouzelné město Sintra

Strávíte-li v Lisabonu alespoň prodloužený víkend, neměli byste si nechat ujít výlet do Sintry, vzdálené od Lisabonu třicet kilometrů. Ta je, stejně jako většina výše zmíněných památek, zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Na její prohlídku si vyhraďte celý den.

V Sintře najdete několik paláců, hrad, parky, zahrady i květinami obrostlé náměstí a množství podniků lákajících k posezení u výborného portugalského vína. Na první pohled až neskutečně působí barevný Palácio Nacional da Pena, jedna z největších romantických staveb 19. století.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

To není pohádka, to je Sintra.

Dalším lákadlem je iniciační studna v zahradách paláce Quinta da Regaleira. A pokud si říkáte, že nějaká studna vás jen tak nenaláká, zřejmě jste nikdy neviděli její fotografii. Unikátní studnu, hlubokou sedmadvacet metrů, v níž se nachází točité schodiště, nechal vybudovat svobodný zednář António Augusto Carvalho Monteiro. A mystická atmosféra by se v ní dala krájet.

Foto: Jakub Kynčl, Právo

Iniciační studna má neopakovatelnou atmosféru.

Dno studny ústí do jeskynního systému zakončeného jezírkem s několika vodopády a zaručeně si tam budete připadat jako ve světě Harryho Pottera. Ani kouzelná hůlka vám scházet nebude. Sintra je totiž sama o sobě dostatečně magická.

Reklama

Výběr článků

Načítám