Lidské kolony v Krkonoších? Při plánování výletů více přemýšlejte, radí KRNAP

„Nejvíce lidí na vrcholu bývá za pěkného počasí od 10 do 15 hodin. Podobně rozporuplné pocity mohou návštěvníci zažívat u pramene Labe, Pančavského a Mumlavského vodopádu, na Cestě česko-polského přátelství nebo na vrcholu Černé hory. Pokud návštěvníci přijíždějí do přírody národního parku za klidem, pak doporučujeme věnovat více pozornosti plánování výletů a snaze vyhnout se těmto hustě navštěvovaným,“ radí mluvčí parku Radek Drahný.

Sčítače na exponovaných místech uvádějí přesná čísla. Například po řetězové cestě na Sněžku vystoupá v průměru denně 2500 osob. Okolo Labské boudy projde po červené turistické značce tisíc lidí, z druhé strany Sněžky od Jelenky vystoupá nahoru na 800 lidí denně. Okolo Výrovky projde 600 osob, u mohyly Hanče a Vrbaty 550 návštěvníků a u pramene Labe či na Černé hoře jen o padesát osob méně.

Doporučení návštěvy méně exponovaných lokalit zaznívá i z úst Libora Knota, ředitele Asociace horských středisek. „Naštěstí přetížení několika vybraných lokalit rozhodně neodráží realitu celého pohoří ani českých hor jako takových. Fronty, davy a zahlcená infrastruktura jsou spíše výjimkou několika konkrétních míst než obecným pravidlem,“ míní Libor Knot.

„Rozumnější rozložení návštěvnosti má navíc i širší ekonomický rozměr. Návštěva méně exponovaných lokalit přispívá k rovnoměrnějšímu rozvoji místních ekonomik a pomáhá diverzifikovat příjmy, které z cestovního ruchu plynou,“ doplňuje ředitel asociace.

Při pobytu v Krkonoších by lidé taky neměli zapomínat na některá základní pravidla. Například zákaz vstupu mimo značené cesty v klidových územích. „Těch je osm a prakticky se jedná o hřebenové partie Krkonoš, převážně nad horní hranicí lesa,“ uvádí Drahný s tím, že v terénu jsou vyznačena dvojím způsobem. Smaltovanými cedulemi a červeným pásovým značením na stojících stromech. Horní pruh obepíná celý kmen a druhý spodní jen poloviční.

„Přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit,“ prozrazuje jednoduchou poučku mluvčí Správy parku.

Kritickými místy jsou v tomto směru vrchol Sněžky a sedlo u bývalé Obří boudy. Proto tu jsou už čtvrtým rokem instalovány ochranné sítě. Podobně problematická je vyhlídka na Pančavský vodopád. I zde návštěvníci často nerespektují vyhrazený prostor a chodí se fotit na žulové skály.

Další pravidlo by mělo platit nejen v národním parku, tedy že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. A stejně jako se nesmí na území KRNAP vjíždět až na výjimky auty, také cyklisté tu mohou jezdit pouze po vyhrazených cyklotrasách. Aktuálně jich je v Krkonoších 461,5 kilometru.

„Návštěvníkům Krkonoš, zejména mladé generaci, je třeba připomenout zákaz létání s drony na celém území parku. Důvodem je rušení hnízdících ptáků a jiných živočichů,“ vysvětluje Drahný. Také pozor na psy. Zatímco v české části hor platí „pouze“ povinnost mít psa pod jednoznačnou kontrolou, na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější. Tam pes musí být v národním parku vždy na vodítku a s náhubkem.

„Dalším nešvarem jsou na kamenných mořích či v korytech říček turisty budované kamenné pyramidy,“ dodává Radek Drahný a vysvětluje, že v krkonošské tundře půda zamrzá, rozmrzá, zamrzá a opět rozmrzá, a to už nějakých dvacet tisíc let. Tím se tady, a v Česku jen a pouze v Krkonoších, kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem.

„Uvidíte je z výšky, pokud víte, na co se dívat. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají. Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, mohou lidé zničit za pár okamžiků. Podobnou landartovou či stonebalancingovou aktivitu registrujeme v korytech krkonošských potoků a řek. Pod kameny v řece žije spousta vodních živočichů, třeba larvy chrostíků. Tím, že návštěvníci staví z říčního kamení mužíky, ničí těmto živáčkům domov,“ uzavírá Drahný.